Používá technologii služby Blogger.
  • Domovská stránka
  • Recenze
    • Knihy
    • Filmy
    • Seriály
    • Divadlo
    • Videohry
    • Kosmetika
    • Ostatní
  • Nákupy
    • Fashion
    • Kosmetika
    • Knihy
  • Moje tvorba
    • Próza
    • Poezie
    • Kreslení
    • Fotografování
    • Grafika
  • Zážitky
  • Ostatní
    • Blog
    • Recepty
    • Spolupráce
Email tumblr deviantart pinterest

Lucy Villain

Dnes tu mám trochu nevšední článek a nevšední recenzi a to na grafický tablet XP-PEN Artist 15.6 Pro. Na začátek zmíním, že se nejedná o žádnou spolupráci (kéž by), ale tenhle druh tabletu jsem sháněla už dlouho a neměla jsem tušení, pro jakou značku se rozhodnout, protože jsem o tom víceméně nic nevěděla. Takže jsem si řekla, že by nemuselo být od věci se tady o tom trochu více rozepsat o své volbě a o tom, jak s ní jsem spokojená.

Co je to vlastně "grafický tablet"?

Když se řekne tablet, většina lidí si nejspíše představí takovou tu větší verzi telefonu, kterou si může vzít s sebou kamkoli, má stejné nebo podobné funkce jako telefon, může z něj volat a psát zprávy, hrát hry, sledovat na něm filmy a tak dále. Na rozdíl od něj ale grafický tablet nefunguje samostatně a musí být vždy připojen k počítači, funguje totiž jako taková druhá obrazovka, na kterou se promítá to, co vidíte na obrazovce počítače - a pomocí pera na něj můžete psát, kreslit nebo používat pero místo myši. Tohle má samozřejmě své výhody i nevýhody, protože i na klasickém tabletu (řekněme Samsung Galaxy Tab S6 nebo Apple iPad) můžete kreslit, pokud si na to stáhnete nějakou aplikaci. Navíc si ho můžete vzít kamkoli a tak můžete i kreslit kdekoli, proč se tedy vyplatí kupovat nějaký obrovský tablet, který si s sebou nemůžu ani nikam vzít?

Ačkoli se nedá grafický tablet přenášet a jste odkázáni jen na svůj psací stůl, máte také k dispozici programy, které v počítači roky používáte a které si přes Obchod Play jen tak nestáhnete. Já jsem vyrůstala na Adobe Photoshopu, původně kvůli úpravám fotek a ke kreslení jsem se tam dostala až později. Také jsem dlouho používala Paint Tool SAI, to mi bohužel teď s tím novým tabletem blbne, takže jsem musela od něj upustit a nyní se začínám učit v programu Krita, kteý je mimochodem zcela zdarma. Samozřejmě i na klasickém tabletu jsou různé programy zdarma, ve kterých se dá kreslit, ale s těmi se mi učit popravdě vůbec nechce. Navíc když jsem svůj Artist Pro kupovala, věděla jsem, že ho nebudu používat jen ke kreslení, ale především i k úpravě fotek (retuše, ale i další) a ke grafické práci a na to používám výhradně Photoshop. Taky jsem věděla, že na cestách stejně kreslit nebudu a pokud ano, vezmu si s sebou menší skicák a můžu kreslit tužkou, než s sebou tahat drahý tablet a ještě ho někde rozbít.

O značce XP-PEN a jak probíhal nákup

XP-PEN je japonsko-čínská společnost (což jsou i známější výrobci jako HUION nebo WACOM, takže tady si nevyberete) a jejich produkty naleznete v klasických obchodech jako Alza nebo Datart. Nicméně já produkt zakoupila přímo na oficiálních stránkách XP-PENu, tedy z jejich evropské pobočky (jejich oficiální stránka je xp-pen.com, evropská pobočka má adresu storexppen.eu) a tablet mi posílali přímo z jejich skladu v Německu, místo toho aby ho posílali až z Asie, což se taky odrazilo na datu doručení. Proč jsem si ale neobjednala tablet jednoduše z Alzy a riskovala jsem nějakou stránku, kterou jsem vůbec neznala? Odpovědí je cena.

Původně jsem si chtěl pořídit menší Artist 13.3 Pro, který na Alze stojí 8 389 Kč. Pro úplnost, Artist 15.6 Pro stojí na Alze 11 690 Kč a já nad 10 000 rozhodně platit nehodlala, už těch 8 tisíc bylo na mě hrozně moc. Jak jsem ale pátrala po internetu, narazila jsem na onu stránku XP-PENU. Nejdříve jsem se bála, zda se jedná o reálnou pobočku společnosti, jestli to není scam, jestli zboží vůbec dorazí... ale poté, co jsem pročetla recenze (kterých bylo hojně u jednotlivých produktů) a několik článků po internetu, jsem došla k názoru, že by to mělo být legitimní. Pořád jsem se trochu bála, ale říkala jsem si, že to teda zkusím. Objednávala jsem v květnu a  v tom měsíci tam byla sleva kvůli Dni Matek, takže ve finále na evropské pobočce XP-PENU stál Artist 15.6. Pro 7 527 Kč. Ještě levnější, než ten Artist 13.3 Pro na Alze. No neberte to, samozřejmě ten menší tablet byl ještě levnější, ale říkala jsem si, proč nevzít rovnou ten větší tablet, za tu cenu. Přeci jen, čím větší, tím lepší v tomhle případě a ten cenový rozdíl od Alzy je obrovský. Jinak když už jsme u slev, vypadá to, že tam mají nějaké akce každou chvíli (z toho, jak jsem to během posledních měsíců průběžně sledovala), takže se vyplatí si určitě s koupí počkat.

Jinak u každého produktu je cena nejdříve v eurech, ale dole si můžete přepnout, ze které jste země, a měna se vám automaticky ukáže v CZK. Také se vám pak pod výběrem země ukáže, za jak dlouho výrobek cca dorazí, kdo ho bude posílat a že je doprava zdarma. Přesně tak, za dopravu tady nic neplatíte, což je další výhoda od Alzy, kde často platím i za vyzvednutí na pobočce. Jinak na produkty by se měla vztahovat klasická 2letá záruka a minimálně podle recenzí, pokud se vám poškrábe ochranné sklo nebo se něco stane a je potřeba to řešit, podpora reaguje dobře a produkt vám vymění. Osobně doufám, že tohle nebudu muset nikdy řešit, ale snad by to v tom případě opravdu probíhalo bez problémů. 

Produkt jsem objednala 22. května, následující den byl odeslán a domů mi dorazil 31. května, takže v tomto ohledu velká spokojenost. A ano, vím, že od té doby už uplynulo skoro 6 měsíců, ale chtěla jsem mít dostatek času na jeho vyzkoušení a zhodnocení.

Co všechno vlastně došlo?

Samotný tablet je v této pěkné krabici s držátkem, takže když je třeba, dá se i převážet. Já jsem si ho párkrát vezla pryč, když jsem o prázdninách třeba jela na týden k tátovi a věděla jsem, že budu chtít pokračovat v nějaké své rozdělané kresbě. Stačilo zapojit do notebooku a hurá do kreslení!


K tabletu také přišla spousta příslušenství, jmenovitě podložka, pero s náhradními hroty, kreslířská rukavice, hadřík na prach, připojovací drát a koncovky do různých zásuvek. Ty já tedy vůbec nepoužívám, vy se totiž můžete rozhodnout zda chcete tablet napájet přes usb z PC nebo ze zásuvky, ale pro mě to je nepraktické a nevyužiju to.

Co se týče připojení, potřebujete mít ve svém počítači dvě volné díry na USB a jednu volnou díru HDMI, aby vám tablet správně fungoval. V notebooku s tím nemám problém, tam vám volné všechny tři, ale ve stolním počítači mám ve své grafické kartě pouze jednu HDMI a v té mám strčenou obrazovku. Proto jsem si musela na Alze dokoupit redukci DisplayPort na HDMI za 250 Kč. Ten DisplayPort je dírka, kterou jsem nikdy na nic nepoužívala, takže teď mi dobře poslouží, abych mohla mít zapnutou jak obrazovku počítače, tak obrazovku tabletu a mohla ten stejný obraz vidět na obou ve stejnou chvíli. Pokud si plánujete tento nebo jiný tablet někdy pořídit, hlídejte si, jaké výstupy na to musíte mít volné a jaké výstupy má vaše zařízení. Některé počítače mají dvě nebo i víc dírek na HDMI, můj bohužel neměl. Jinak k telefonu se tenhle tablet připojit nedá, kdyby to někoho zajímalo, opravdu potřebujete počítač/notebook.

Tablet s obrazovkou vs. tablet bez obrazovky

Tady jsem si pro vás připravila porovnání mého nového XP-PENu s mým starým Wacom Bamboo Pen. Cenový rozdíl je tam samozřejmě obrovský, ten Wacom stál cca tisícovku, neměl k sobě žádné příslušenství ani náhradní hroty do pera, které jsem upřímně ke konci už dost potřebovala (mám ho už od základky, i když jsem ho nepoužívala celou dobu), ale je to starý model, už se nevyrábí a nedá se k němu nic přikoupit. Navíc si ani nejsem jistá, jestli se v něm ty hroty daly vůbec vyměnit, to pero nebylo zrovna nic extra.

Na první pohled je největší rozdíl ve velikosti a v praxi je to fakt poznat. Na Wacomu je aktivní plocha (část tabletu po které jde jezdit perem) 147 x 92 mm, zatímco na XP-PENu je aktivní plocha 344 × 194 mm. Taky se dost liší váha, Wacom váží jen 389g, zatímco XP-PEN 1500g.

Dále má XP-PEN k dispozici tlačítka (na rozdíl od Wacomu), u kterých si můžu nastavit, co přesně dělají - já si je přizpůsobila hlavně pro kresbu, ale stejně je občas ještě měním podle toho, co zrovna potřebuju (a v jakém programu zrovna dělám, Photoshop a Krita mají určité zkratky jinak, i když to dělá to stejné). Tady je seznam, jak jsem si tlačítka nastavila:

1 - krok zpět
2 - uložit
3 - převrátit plátno vodorovně
4 - sloučit vrstvu dolů

Kolečko - tohle má čtyři funkce, které můžete přepínat: přiblížení/oddálení, scrollování, změna velikosti štětce a otočit obraz

5 - nová vrstva
6 - transformovat (změnit velikost)
7 - otevře software k tabletu (kde si můžu např. přenastavit co dělají jednotlivá tlačítka)
8 - přepíná, jakou ze čtyř funkcí má to kolečko

A samozřejmě největší změnou v praxi je obrazovka. Na Wacomu jsem vždy musela koukat dopředu na obrazovku PC zatímco jsem kreslila, což někomu (kdo to nikdy nezkoušel) přijde naprosto nemožné. Jak můžete kreslit, když se ani nemůžete dívat na svou ruku a na to, co kreslíte? Ale dá se na to zvyknout, i když pravda, nikdy jsem si na to nezvykla úplně a právě proto jsem chtěla přejít na tablet s obrazovkou. Ten rozdíl je fakt obrovský a reálně jsem nikdy nebyla šťastnější. Přijde mi, že to trochu i urychlilo celý proces, nemusím každou linii kreslit 30x než je konečně rovná, teď už musím jen tak 10x, protože jsem dřevo :D Ale hej, pokrok!

Mimochodem, nemusíte mít nutně na tabletu a na obrazovce PC to stejné, lze mít třeba na tabletu otevřený kreslící program a na PC např. fotky, předlohy a tak dále - já jsem to zatím pořádně nezkoušela, ale mělo by to být proveditelné, pokud vím. Musíte si akorát nastavit, že nechcete duplikátní obrazovku, ale prodlouženou nebo tak nějak.

A k čemu se dá takový tablet použít?


Disclaimer: Nejsem žádná profesionální ani semi-profesionální umělkyně, tak mé kreslící schopnosti prosím moc nesuďte, jde jen o názorný příklad :D

Tak jak už bylo řečeno, mým prioritním použitím tabletu je kreslení a následně úprava fotek, je to skvělá pomůcka hlavně s retušováním pleti, kdy musí být člověk opravdu precizní. Do výhod a nevýhod u kreslení digitálně vs. na papír se zde pouštět nebudu, já osobně pořád praktikuju obojí (teda praktikovala jsem, teď mám dvě práce, takže na koníčky není vůbec čas, proto jsem musela výrazně snížit četnost článků zde na blogu a i tak moc nestíhám), ale můžu říct, že mi tenhle tablet hodně věcí urychlil a pracuje se s ním opravdu dobře.

No a na závěr, tentokrát nebudu hodnotit číselně z 10, protože nemám tablet moc s čím porovnávat a myslím, že pro nějaké pořádné hodnocení budu muset tablet používat ty 2 roky minimálně (jestli se s tím něco nestane), ale pro teď jsem spokojená a nemůžu nic než jen doporučit tento produkt, pokud hledáte větší tablet s obrazovkou, který nestojí 20 000,- a pokud třeba přecházíte z tabletu bez obrazovky jako já. Samozřejmě pokud nepotřebujete obří krám nebo nemáte tak velký stůl, menší Artist 13.3 Pro by vám měl bohatě stačit - co se týče parametrů, mělo by to být nastejno, největším rozdílem je právě velikost.

***

A to je pro dnešní článek vše!

Věděli jste o existenci grafických tabletů, které se připojují k počítači? Když jsem ho pořizovala, musela jsem spoustě lidem vysvětlovat, co to vůbec je, což mě dost překvapilo. Používali jste někdy takovýto tablet, máte nějaké zkušenosti s touto značkou nebo s jinými značkami? Podělte se s nimi do komentářů!

Jo a pokud máte další otázky ohledně tohoto tabletu, pokusím se vám je co nejlépe zodpovědět :)

Děkuji za přečtení, užijte si týden a budu se na vás těšit zase v pondělí u dalšího článku! L. V. ♥
Share
Tweet
Pin
Share
4 comments

Percy Jackson je pětidílná série, která spojuje řeckou mytologii s moderním světem a představuje dobrodružný příběh o přátelství, zradě a nové naději. Percy je dvanáctiletý chlapec, který nikdy tak úplně nezapadal. Vše se ale jednoho dne změní a on se dozvídá pravdu - nejen, že jsou řečtí bohové skuteční, ale on sám je synem jednoho z nich. Dostává se do tábora polokrevných, jediného místa na zemi, kde jsou polobozi v bezpečí před útoky příšer a kde mohou trénovat, aby se stali hrdiny. Percy zde však příliš klidu nenajde, Zeus totiž věří že mu ukradl jeho blesk a hrozí válkou, která by mohla zničit celý svět. Percy a jeho přátelé mají deset dnů na to, aby navrátili blesk do Diových rukou a tak se vydají napříč celou zemí, aby našli pravého zloděje...

Příběh je vyprávěný ich-formou z pohledu Percyho a i přes zařazení do YA literatury se jedná o knihu, která lehce zaujme i v dospělosti.

Po dějové stránce kniha chytne a už nepustí. Percyho věk se v narativu příliš neprojevuje, občas sice nepřemýšlí nad tím, co říká (jako když začne urážet někoho, koho by urážet fakt neměl), ale jinak mě on ani jeho přátelé svým chováním vůbec neštvali, přišlo mi logické co dělali (minimálně k jejich možnostem a schopnostem) a do knihy jsem se vždycky dokázala začíst jako nic. 

K mým nejoblíbenějším postavám patří snad všichni bohové, kteří v téhle knížce byli, každý se mi líbí svým způsobem a těším se, jak to s nimi bude v pokračování - a až se začnou objevovat i další bohové! Ale vy víte, že jsem blázen do řecké mytologie, takže tohle je něco pro mě. Troufám si ale říct, že tahle knižní série zaujme i ty, kteří o mytologii neví ani ň a kteří se o ni nikdy nezajímali. Znám pár lidí, co to takhle měli a stejně se jim knihy líbily. Navíc je to skvělý úvod do řecké mytologie, vše je zde vysvětleno a představeno, protože tak jako pro některé čtenáře, tak i pro hlavního hrdinu je celý tento svět nový k postupnému objevování.

Možná víte, že je tahle kniha (i druhý díl) zfilmovaná a k tomu se potřebuju nutně vyjádřit. Já jsem ten film viděla asi stokrát, hrozně mě bavil, pak jsem si kdysi dávno přečetla tuhle knížku, zjistila jsem, že je o dost lepší a film jsem od té doby neviděla. Letos jsem se na film znovu podívala, jakékoli vědomosti o knize byly už samozřejmě fuč a film mě opět celkem bavil, tak jsem se rozhodla, že si knížku budu muset znovu přečíst a ideálně konečně dokončit celou sérii a série navazující (Bohové Olympu a Apollónův Pád). No a upřímně, ta knížka je fakt o tolik lepší, to si ani nedovedete představit. Ono je to dějově i něco úplně jiného, ta základní myšlenka sice ve filmu je, ale všechno se tam děje úplně jinak, ve filmu vypustili hned dvě důležité postavy pro finální dějový zvrat, určité postavy zase ztvárnili naprosto jinak, co se týče povahy a motivací... no opravdu teď můžu říct, že to je jedna z nejhorších adaptací, kterou jsem kdy viděla. Ani nevíte, jak jsem ráda, že jsem si tu knížku přečetla a už se nemůžu dočkat, jak budu číst pokračování.

Romantická linka v knize není, i když pokud jste viděli film, tak víte, že to přijde, ale jsem ráda, že to není hned v prvním díle. Však je postavám teprve 12 - což ve filmu vypadají všichni tak na 16 minimálně, možná je i schválně "zestárli", ale v knížce není důvod spěchat a aspoň to bude pěkný slowburn, když spolu určité postavy stráví roky dobrodružství a sbližování.

Podle knížky se teď chystá seriál (což byl hlavní popud, který mě dohnal si knížky přečíst), který by měl být mnohem blíže knížkám, než film - spolupracuje na tom i autor Rick Riordan, takže mám velkou naději. Zatím to vypadá, že seriál vyjde až někdy začátkem roku 2024, takže spousta času tuhle sérii dočíst.

Závěrem zmíním, že je kniha plná humoru, vážných situací, dalšího humoru (který je mimochodem opravdu vtipný, nejednou jsem musela zasmát nahlas a to se mi rozhodně nestává u každé knížky, která se snaží být vtipná) a samozřejmě skvělých postav a BOHŮ. Jako milovník řecké mytologie jsem ráda za každou zmínku, kterou poznám a třeba se i něco dalšího přiučím (samozřejmě ne vše je 100% tak, jak v mytologii, ale je to adaptace a řekla bych, že zatraceně dobrá). Samozřejmě že jsem si nejvíc oblíbila záporáky, ale však už mě znáte a znáte i mé online jméno, tak co jste čekali. Ono, asi bych se na určité postavy a zvraty dívala jinak, kdybych si je nepamatovala z filmu, takže to se moje reakce teprve začnou rozjíždět od druhého dílu (tam si film nepamatuju už skoro vůbec) a samozřejmě pak od třetího dál, kde už film není vůbec.

Určitě knižní sérii doporučuju mladším čtenářům i dospělým, myslím si, že má tahle knížka hodně co nabídnout a zvlášť pokud jste viděli film a aspoň trochu se vám líbil - slibuju, že kniha je 1000x lepší. Vím, že tohle se říká skoro o všech filmových adaptacích, ale tady je to fakt pravda, tam se mnohdy fakt i děje něco úplně jiného a pomalu jediná společná věc jsou jména a zasazení. Tak dejte knížce šanci, slibuju, že stojí za to.

HODNOCENÍ
8.5/10


***

A to je pro dnešní článek vše!

Slyšeli jste o této knižní sérii, četli jste ji? Viděli jste film? A věděli jste, že se chystá seriál?

Děkuji za přečtení a omlouvám se, že teď nebyly delší dobu články. Mám toho teď opravdu hodně (dvě práce) a nemám čas ani lidi kolem sebe, natož na své koníčky. Tak snad to pochopíte a budu se na vás těšit zase někdy příště u nového článku! L. V. ♥
Share
Tweet
Pin
Share
6 comments

Tak se dnes znovu hlásím s článkem na téma mých nákupů za léto, i když jsem vám v posledním článku tohoto typu (Nákupy za jaro 2022) natvrdo oznámila, že nehodlám utrácet a že se uvidíme až na podzim... jop, lhala jsem. A nejen to, myslím si, že jsem během léta utrácela ještě víc než na jaře, někdo mě zastavte! :D 

Nakoupila jsem toho fakt miliardu a nebudu to ani procházet vše a protože tento článek bude už tak hrozně dlouhý, raději nebudu ztrácet čas dlouhými úvody a jdeme na to!

KNIHY:

Přírodní čarodějnictví (Ellen Dugan) / Čarodějnictví pro každý den (Deborah Blake)

Mé předsevzetí, že nebudu kupovat nové knížky, dokud nedočtu těch 40 nepřečtených v mé knihovně, jsem dodržela tak napůl - záleží jak se to vezme, protože tyhle knížky nejsou fikce. Koupila jsem je klasicky v akci od Knihy Dobrovský, kde nabízeli 1+1 zdarma na ezoterickou literaturu a dohromady jsem za obě platila 269 Kč.

Co se týče téhle tematiky, z toho by asi mohl být celý nový článek, ale zkráceně řečeno: hodně se poslední dobou zajímám o čarodějnictví, pohanské bohy, astrologii, výklad tarotu a podobně... doposud jsem o tom hlavně sledovala videa na Youtube, ale když na mě vyskočily tyhle dvě knížky, říkala jsem si, že si je prostě musím vzít. Ještě jsem kontrolovala, zda je nemají v knihovně, ale nemají, takže to prostě nešlo koupi odolat :) Zatím jsem na samém začátku, tohle vypadá na ten styl četby, který budu muset kouskovat a ideálně si z toho i psát poznámky, abych si vše zapamatovala.

Kapesní základní tarot (Alan Oken - Arthur Edward Waite)

Když jsme u toho tarotu, tak se chci pochlubit i s tímto novým přírůstkem. Když jsem byla za kámoškou v Praze a opožděně jsme slavily moje narozky, zavedla mě do Luxoru, stanovila mi limit a řekla mi, ať si něco vyberu jako dárek. No a jak už jsem zmínila, knížek ke čtení mám hrozně moc a když jsem viděla, že prodávají tarotové karty, okamžitě jsem věděla, že je musím mít ♥

A nebudu lhát, z celého tohohle článku je to momentálně asi moje nejoblíbenější věc, postupně se učím vykládat, vykládám sobě i kámoškám a jenom žasnu nad tím, jak moc ty karty občas sedí na konkrétní situace, na které se ptám... mimochodem taková zajímavost, jeden den jsem si sama sobě vykládala 3x a i když jsem mezitím balíček úplně normálně míchala, vytáhla jsem si 3x tu stejnou kartu. To už něco musí znamenat, ne?

***

OBLEČENÍ:


Genesis
Hnědý kabát 99 Kč //  Sako 59 Kč // Tričko s dlouhým rukávem 109 Kč

Nějaký dlouhý kabát jsem hledala hrozně dlouho, ideálně jsem chtěla alespoň ke kolenům nebo delší, černý nebo světle hnědý. Jeden den jsem byla s kámoškou v Genesis a ona objevila tento, no nebudu lhát, byla to láska na první pohled (i když to není ta správná barva a pořád by mohl být ještě trochu delší). V době nákupu bylo moc teplo na to, abych ho nosila, ale teď jak se ochladilo, tak jsem ho už párkrát měla na sobě do práce a je fakt skvělý!

Sako a triko s dlouhým rukávem jsem koupila zase při jiné návštěvě sekáče. Bohužel stihli do té doby vše zdražit, takže co předtím stálo 49 Kč, stojí teď 59 Kč a co stálo 99 Kč, stojí už 109 Kč. Nicméně černé sako ze sekáče už mám, tentokrát jsem chtěla ještě nějaké světlé a se svým nálezem jsem naprosto spokojená! Akorát ho nemůžu zapínat, mám na to moc malý hrudník, takže to vypadá hrozně divně, ale to je mi celkem jedno, stejně nosím sako málokdy zapnuté a to i když mám tu možnost. No a to tričko jsem koupila trochu jako risk, tento styl jsem nikdy nenosila (spadlá ramínka), ale fakt se mi zalíbilo. Musela jsem sice nejdřív poslat mamce fotku, zda mám vzít nebo ne, no a když přišla pozitivní odpověď, nebylo co řešit. Schválně, když jdete někdy nakupovat sami, posíláte fotky oblečení svým přátelům/rodině o názory? Nebo je to jen moje úchylka? :D

Pozn.: Halenku z první fotky a béžové kalhoty mám taky nové, halenka je z Tesca (za 400 Kč) a kalhoty z New Yorkeru (ve slevě za 300 Kč). Kupovala jsem si je do nové práce, potřebovala jsem nějaký business nebo business casual styl.


SHEIN
Zelené šaty 327 Kč // Modré šaty 304 Kč // Žluté šaty 139 Kč // Korzet 60 Kč // Šaty se slunečnicemi 250 Kč

Na Sheinu jsem poprvé nakoupila v říjnu 2021 (dokonce jsem o tom psala článek), ale tehdy šlo jen o mini nákup na zkoušku, protože jsem nevěděla co čekat a od té doby jsem si na eshop nevzpomněla. Tedy až do letošního léta, kdy jsme s mamkou objevily FB skupinu SHEIN CZ/SK, kde lidi prodávají oblečení, u kterého neodhadli velikost, dávají tipy, apod. No a tím vznikla (pro mě i pro mamku) nová závislost, nebudu lhát, zde budu zmiňovat jen oblečení, ale objednala jsem si toho ještě mnohem více a moje peněženka pláče. Ale já ne, protože ty věci naprosto miluju!

První tu máme ty dlouhé zelené šaty, materiál je 97 % polyester a 3 % elastan, ale ta látka je na dotek fakt příjemná, nepřipomíná mi to umělotinu a i když jsem šaty před Sheinem nikdy moc nenosila, teď jsem pořád hledala záminky, jak si je na sebe vzít. Jsou fakt krásné, lehké a jsou ušité tak, že i když zafouká vítr, nezvednou se natolik, aby bylo vidět spodní prádlo (akorát pod nimi nemůžu nosit delší šortky, ty už obvykle jsou vidět při závanu větru). Vzala jsem velikost M, která mi sedí naprosto dokonale (řídila jsem se rozměry produktu a recenzemi).

Ty modré šaty taky patří k mým favoritům, měla jsem je na sobě na kámoščiných hodech a jak mě většinou nikdo moc oblečení nechválí, na tyhle šaty jsem dostala komplimentů hrozně moc, tak jsem ráda, že jsem si je vybrala! Materiál je 95 % polyester a 5 % elastan, ale opět jsou extrémně příjemné na dotek, mnohem příjemnější než spousta šatů tady u nás v obchodech :D Vzala jsem velikost M a výhodou je, že jsou dost natahovací a vzadu na zavázání, takže by v klidu sedly i někomu velikosti L, ne-li XL. Po dlouhém přemítání jsem zvolila světle modrou barvu (čistě proto, že takovou barvu oblečení moc nemám), ale pořád pokukuju i po dalších barvách, že bych si někdy do budoucna ještě přiobjednala...

Co se týče žlutých šatů, tento styl hledám už dlouho, kámoška má velmi podobné (ne-li stejné) z Primarku a já nakonec riskla ten Shein. Materiál je tentokrát 93 % bavlna a 7 % elastan, velikost M a ačkoli se mi líbí, tyhle jsou jediné z mé nové sbírky, kterými si nejsem 100% jistá. Nejsem moc zvyklá na krátké šaty a když se předehnu, přeci jen to končí (pro mě) nepříjemně blízko pod zadkem. Jako nic nejde vidět, ale je to hodně těsné a toho úplně nejsem fanouškem... teď už na ně bude asi moc zima, leda bych je spárovala s legínama, ale uvidím, jak moc je budu nosit příští léto, zda se nakonec nerozhodnu je poslat dál nebo zda si na ně ještě zvyknu... protože tuhle hořčicově žlutou barvu poslední dobou fakt miluju a chtěla bych v ní mít víc věcí, takže to nechci vzdávat, aniž bych v nich zkusila někam jít.

Přes všechny úžasné šaty patří k mým nejoblíbenějším úlovkům z Sheinu korzet, za takovou cenu je skoro hřích ho nevzít a hodí se úžasně k tolika kouskům oblečení... fakt jsem z něj nadšená a kdybych mohla, nosím ho neustále! Vzadu je na suchý zip, což je asi jediná nevýhoda (dřív nebo později se opotřebuje), ale jinak je naprosto úžasný.

Nakonec tu mám šaty se slunečnicemi. Ty jsem odkoupila z té výše zmíněné FB skupiny od slečny, které nesedly. Cena byla 250 Kč + 70 Kč Zásilkovna, ale naštěstí mi sednou krásně, látka je taky velmi příjemná a hrozně se mi líbí. Akorát velká nevýhoda je, že i v menším větru lítají teda parádně, takže s nima musím chodit ven hodně opatrně, ideálně když moc nefouká :D

Vinted
Šaty 30 Kč / Body 20 Kč / Paruka 500 Kč / Bílá halenka 150 Kč

Mou další závislostí krom Shein bylo jednu dobu Vinted, kde teda i já prodávám nějaké věci, ale nikdy jsem tam úplně nenakupovala. A pak přišlo krátkodobé bláznovství, kdy jsem pořád něco chtěla objednávat - to nakonec skončilo, když mi nejdřív přišly jedny šaty, kde nesedla úplně velikost a druhé šaty, které byly inzerovány jako nenošené, ale přišly roztržené, no takže to člověku vezme motivaci :D

Předtím jsem si ale stihla koupit set těchto šatů a bodyčka, obě hezky v mé nové oblíbené hořčicově žluté a s oběma jsem velmi spokojená, zvlášť za tu cenu. Akorát jsem zjistila, že to body nemůžu nosit zapnuté, protože mě škrabe na stehně, tak ho nezapínám, ale ono to reálně ničemu nevadí. Za tu cenu to fakt neřeším a hrozně se mi líbí ten čtvercový výstřih, ten na ničem jiném nemám.

No a pak jsem si koupila paruku... přemýšlela jsem nad tím už delší dobu a konečně jsem se odhodlala to vyzkoušet a jsem s ní teda fakt spokojená. Není to na každodenní nošení a minimálně během léta mi v ní bylo fakt vedro, ale chtěla bych si ji někdy v zimě zkusit vzít třeba do města nebo tak, jak se v ní budu cítit. Jak vidíte na fotce, zatím jsem paruku použila na můj amatérský pokus o cosplay aneb kdo pozná, o jakého Disney záporáka se jedná?

No a když jsme u cosplayů, s touto novou halenkou a korzetem z Sheinu bych mohla jít i za pirátku. Nebo za nějakou postavu z medieval fantasy světa, to byl tak ten styl kterého jsem chtěla dosáhnout touto koupí :D

Deichmann
Boty na podpatku 649 Kč

V Deichmannovi jsem si taky koupila tyhle boty na podpatku, potřebovala jsem je už jako sůl (momentálně do práce) a hlavně jsem potřebovala nějaké, které mají něco kolem kotníku, aby se furt nevyzouvaly. Takže jsem hrozně ráda, že jsem konečně našla boty, které mi jsou a které mi nemůžou vypadnout. Nevýhoda toho, když máte širokou nohu - najít lodičky, které by vám seděly, je občas fakt boj, většinou jsou prostě dělané pro úzkou nohu a pak je jedno, jakou velikost si vyzkouším, prostě mi nepadnou.

Primark
Šaty 210 Kč

Tak konečně se otevřel Primark i u nás v Brně, takže když jsem měla 21. 9. cestu do Olympie (šla jsem s kamarádkou na předpremiéru filmu To nic, drahá), okamžitě jsme tam musely zavítat! Samozřejmě jsem nakoupila milion pleťových masek (to je moje závislost), ale o těch se zde bavit nebudu - spíše zmíním tyto šaty, které jsem si koupila částečně kvůli práci (blížila se nám v divadle premiéra, na kterou se šaty hodí, ale já nemám žádné černé a hlavně dlouhé - krátké by u nás neprošly) a částečně k mému halloween kostýmu, který chci letos pořádně vyšpičkovat. Jsou hrozně pohodlné, jen ramínka budu muset asi zkrátit, protože jsou na větší poprsí než mám já a padají mi. Ale jinak jsem s nimi spokojená, měla jsem je už párkrát na sobě a jsou boží.

***

KOSMETIKA:

Econea.cz

Po dlouhé době jsem opět nakupovala na stránce Econea, nákup za 500 Kč přesně, kdyby vás to zajímalo, tak přesné vyúčtování zde:

Kvitok zinková tyčinka na pupínky (161 kč)
Nobilis Tilia inhalační tyčinka proti rýmě (125 Kč)
Nobilis Tilia akné pleťová voda (159 kč)
Eko-Dýško 10 kč
Zásilkovna 59 Kč
Slevový kupon 5 % (- 14 kč)

Kvitok zinkovou tyčinku doporučuju na akné, tohle je mé druhé balení a je to skvělá věc. Nepomůže to sice na vše, ale rozhodně zklidňuje a do dalšího dne nemám pupínky tak zarudlé.

Pleťová voda Nobilis Tilia na akné je vylepšená verze jejich hřebíčkové vody, kterou jsem recenzovala kdysi v článku ZDE - krásně voní a nevysušuje pleť, ale asi toho proti akné nedělá až tolik, takže ji asi už nebudu znovu kupovat.

Co se týče inhalační tyčinky, tak jsem od Nobilis Tilia zkoušela už jejich proti únavě (recenze ZDE), tahle na nachlazení mi přišla trochu lepší a účinnější, ale zase celkem rychle vyčichla, bohužel. Přesto přemýšlím, že si ji koupím znovu, ještě bych chtěla zkusit jejich tyčinku proti stresu.

Kamenná prodejna DM

V DMku jsem snad každý týden, takže tohle určitě není celý nákup za léto, ale tak všeobecně: Ziaja micelární vodu a noční krém kupuju pravidelně, myslím že za léto jsem vypotřebovala tak dvě balení a jsem s oběma naprosto spokojená. 

Teď jsem si nově koupila micelární vodu od Garnieru s vitamínem C, tak tu teprve začínám testovat a nemám na fotce. Uvidím, co budu kupovat dál, když tak bych se rozepsala zase v dalším nákupovém článku (za podzim, o kterém už teď 100% vím, že bude). Taky teď používám od Garnieru denní krém s vitamínem C, tohle je už mé druhé balení, zatím čekám jestli mi to bude vyhovovat dlouhodobě nebo jestli se vrátím k dennímu krému od Ziaja opět.

Saloos růžovou vodu jsem taky kupovala víckrát, u nás ve zdravé výživě ji mají trochu levnější než v DM a měla jsem tak tři balení za léto, ale teď už ji zas nepoužívám, myslím si že mi trochu vysušuje pleť po delším užívání, takže budu muset dělat pauzy (jinak mi totiž přijde, že mi na pleť pomáhá).

No a ve finále nějaké masky, tohle je jen příklad mých oblíbených. Jak už jsem psala výše (v sekci Oblečení - Primark), já jsem blázen do masek, používám je několikrát do týdne, prostě naprostá závislost :)

Action

V srpnu jsem také poprvé zavítala do obchodu Action, o kterém jsem všude slýchala. V Brně ani v nejbližším okolí z nějakého důvodu žádná prodejna není, takže jsem nakonec zajela do Starého Města u Uherského Hradiště (72 km od Brna). No nebudu lhát, utratila jsem tam 750 Kč jako nic, ale jsem se svými úlovky nadmíru spokojená (nakoupila jsem tam i nějaké jídlo/pití na ochutnávku, ale to zde dávat nebudu).

Začnu shora dolů, zleva doprava: set různobarevných tužek na oči/rty (lze použít na obojí), nějaké pleťové masky, masky na vlasy, tekutá rtěnka v odstínu "in love" a rtěnka v odstínu "coral crush", pleťový tonik s růžovou vodou a nakonec houbička na make-up.

Odstíny: In the shadow, Pine grove, Mineral blue, Dark teal, Blue eyes, Mighty purple, Hot pink, Baby blush, Red fire, Bright white

Odstíny: In love, Coral crush

K mým nejoblíbenějším úlovkům patří rtěnky (krásné barvy, akorát se celkem rychle slízají, což není ideál, zvlášť u těchto levnějších značek), houbička na make-up (konečně jsem se naučila dělat make-up s houbičkou a teď si to bez ní už ani neumím představit) a ty tužky na oči/rty. No nebudu lhát, už se nemůžu dočkat další návštěvy :)

***

A to je pro dnešní článek vše!

Zajímal vás někdy tarot nebo výklad z run? Věříte, že jde z toho něco skutečně vyvěštit nebo v tom jen každý vidí to, co chce?

Který kousek oblečení se vám líbí nejvíce? Znáte SHEIN, nakupovali jste tam někdy? A co vy a Vinted nebo sekáče, nakupujete rádi z druhé ruky nebo máte raději nové věci?

Byli jste někdy v Actionu? Jaký je váš názor na jejich kosmetiku, případně další výrobky? Jakou značku kosmetiky používáte nejvíce ve své rutině?

Děkuji za přečtení a budu se na vás těšit za dva týdny v pondělí u dalšího článku! L. V. ♥

Share
Tweet
Pin
Share
8 comments

Lidé věří, že sny nejsou skutečné jen proto, že nejsou z hmoty, z částic. Sny jsou skutečné. 
Ale jsou tvořeny názory, obrazci, vzpomínkami, slovními hříčkami a ztracenými nadějemi. 
- Neil Gaiman, The Sandman

Po posledním článku se vracím trochu v podobném duchu, i když jsem na tento nápad přišla nezávisle na seriálu The Sandman. Abych byla upřímná, už od dětství mě sny naprosto fascinovaly. Pamatuju si, jak jsem si v knihovně půjčila svůj první snář a pak jsem si na ask.fm (pamatuje si někdo ještě tuhle stránku?) založila profil, kde jsem vykládala cizím lidem sny. Hrozně mě bavilo hledat souvislosti mezi sny a realitou a snažit se je nějak vysvětlit. Vždycky jsem věřila, že ve snech mohou být ukrytá nějaká poselství, přeci jen je to naše podvědomí, které se snaží zpracovat naše každodenní pocity, strachy a tužby - a to i když si je nechceme v bdělém stavu přiznat. Někdy jsou ty souvislosti menší, někdy jsou naopak výraznější a pak už záleží na vás, jestli si z toho něco vezmete nebo jestli nad tím nebudete vůbec přemýšlet.

Moje sny bývají občas pěkně bláznivé, míchá se v nich páté přes deváté a sotva se probudím, nedokážu pochopit, jak jsem na to všechno přišla - zvlášť když se mi do toho začnou motat ještě postavy z různých fandomů, od Harryho Pottera po Avengers a to všechno v jednom velkém snovém crossoveru. Ale pak se mi někdy stane, že se vzbudím z naprosto originálního snu a řeknu si: tyjo, tohle bych chtěla vidět jako film nebo tyjo, až mi někdy dojdou nápady, tohle musím napsat jako knížku. Ironicky se mi málokdy zdají sny z mého preferovaného žánru (fantasy), mnohem častěji by šlo o nějaký thriller nebo drama z dnešní doby, ale sakra že to zní chytlavě. Ono na té spojitosti snů a kreativní tvorby asi něco bude, když si to tak vezmeme, Stephenie Meyer (autorka Twilightu) dostala ten nápad právě ve snu a spousta malířů se také inspiruje sny. Kdo ví, možná to je v umělecké branži obvyklejší, než by člověk myslel, jen se o tom tolik nemluví.

Tím se dostávám k pointě tohoto článku. Už od dětství si zapisuju své sny nebo minimálně ty zajímavé. Na střední to bylo ještě do sešitu, teď už jsem plynule přešla na notebook, který mám přes noc vedle sebe a když se vzbudím, můžu hned psát, co si pamatuju. Pro dnešní článek jsem vybrala několik z mých nejlepších snů a přepsala jsem je do formy příběhu, respektive takové synopse příběhu. K tomu jsem si připravila i menší zamyšlení nad tím, co mě mohlo ovlivnit, aby se mi zdálo zrovna tohle a co si o tom nápadu myslím. Tak jdeme na to!


2365: Mezi námi (samostatný díl nebo duologie)

Žánr: dystopické sci-fi

Děj: Začátek příběhu se odehrává v dnešní době. Hlavní hrdinka objevuje stroj, který ji přenese 300 let do budoucnosti, kdy celý svět vypadá úplně jinak. Neexistuje chudoba, hlad, zločinnost klesla na nulu, lidé nemusí pracovat, žijí v luxusních apartmánech, vlastní samořídící auta a mají přístup ke všemu, co chtějí. To vše jen díky vyspělé mimozemské rase, která kontaktovala lidstvo a nabídla svou pomoc. V průběhu let nahradili mimozemšťané všechny světové vlády a veškerou policii, vytvořili androidy, kteří jsou takřka k nerozeznání od lidí a kteří zastávají všechny manuální práce. Na první pohled se to zdá jako utopie, ale hlavní hrdinka brzy zjišťuje, že co vypadá jako ráj, je ve skutečnosti tvrdý režim. I ten nejmenší zločin je trestán smrtí, při každém kroku jste sledováni a kdykoli můžete být požádáni o prokázání totožnosti a odvedeni na výslech. Hlavní hrdinka se musí naučit jak v tomto novém světě přežít alespoň tak dlouho, dokud nenajde cestu zpátky do své doby a k tomu bude potřebovat spojence. Nedopatřením se tak připlete k organizované skupině rebelů, kteří jako jedni z mála vidí, co se z jejich světa stalo, a kteří chtějí svrhnout mimozemskou vládu. Ti jí slíbí pomoc s návratem domů, pokud jim zase ona pomůže s plánovaným převratem...

Zamyšlení: Tenhle sen se mi zdál na začátku srpna a je důvodem, proč mě vůbec tento článek napadl. Myslím si, že je to z dějového hlediska můj nejoblíbenější sen a i když to není žánr, který bych sama psala nebo nějak extra sledovala v televizi, hrozně mě zaujal. V té době jsem žádné sci-fi nesledovala, takže ani nevím, co mě k tomuto dovedlo, ale každopádně si myslím, že je to sen s největším potenciálem na příběh. Samozřejmě jsem nesepisovala vše, co jsem v tom snu zažila (bylo toho opravdu hodně!), snažila jsem se spíše nastínit tu hlavní pointu, abych u tohoto článku nestrávila mládí.


Raphaelův Institut (trilogie)

Žánr: moderní fantasy

Děj: Hlavní hrdinka už od dětství miluje malování, ale vždy jí bylo vštěpováno, že ji to neuživí a že pokud chce v životě někým být, měla by raději studovat práva jako její rodiče. Umělecká akademie tedy rozhodně nebyla na seznamu potenciálních vysokých škol, přesto jí jednoho dne přichází záhadné pozvání do Raphaelova Institutu, na první pohled prestižní umělecké školy, o které však nikdy předtím neslyšela. Přes své zdráhání se rozhodne pozvání přijmout a strávit ve škole jeden vyučovací den na zkoušku. Samotná budova jako by vypadla z učebnice historie (vzhled cca takhle), profesoři jsou velmi ochotní a přátelští (i když občas trochu staromódní) a hrdinka se postupně účastní hodin malby, sochařství a architektury a v průběhu dne se dozvídá více o historii Institutu. Zřejmě ho založil italský malíř Raffael Santi (nebo jen Raphael) a podle všeho je současný ředitel školy jeho dávným potomkem. Dívka je naprosto unešená a nakonec se rozhodne na školu nastoupit - svým rodičům však řekne, že odjíždí na právnickou fakultu ve vedlejším městě. Jak čas plyne, začne si hlavní hrdinka všímat podivných věcí. Nejdřív to jsou jen drobnosti, jako když někteří profesoři používají zastaralé slovní obraty nebo ta nevysvětlitelná rivalita mezi jejím třídním učitelem a zástupcem ředitele, která jako by trvala už stovky let. A pak ty domácí úkoly... jak má sakra malovat, aniž by se dotkla barvou plátna? Nakonec se dozvídá pravdu: za 1) magie je skutečná. Za 2) Ředitel školy není žádným potomkem Raphaela... to JE Raphael. A za 3) třídní učitel Michael Buckells a zástupce ředitele Leon Vinson? Michelangelo Buonarroti a Leonardo da Vinci, osobně...

Zamyšlení: Přiznám se, že v tomhle snu jsem většinu času řešila něco úplně jiného a návštěva Raphaelova Institutu byla spíše "vedlejší linka", ale hrozně mě ten nápad zaujal. Něco z toho děje jsem si domyslela, aby to dávalo větší smysl, v mém snu byl víceméně jen ten "jeden vyučovací den na zkoušku" a nic jiného, ale myslím si, že když si s tím člověk trochu pohraje, je z toho fakt dobrý nápad na příběh! Mimochodem, cítím v tom lehký nádech Harryho Pottera, Percyho Jacksona, Fallen nebo možná Čarodějnice z Hex Hall, je to jen můj pocit? Jinak tohle by byla určitě celá série knížek a rozhodně by se tam děly nějaké cool magické věci, které jsem zatím nevymyslela, ale určitě by tam byly! Jo a hlavní hrdinka by rozhodně byla dítětem někoho z těch známých umělců nebo by tam byla prostě nějaká spojitost...


Poslední nádech (film nebo seriál)

Žánr: drama, thriller

Děj: Příběh se odehrává v USA, hlavní hrdinka je dcerou nějakého velkého a důležitého politika, o kterém si všichni myslí, že je hrozně šarmantní a úžasný člověk, ale za zavřenými dveřmi (co veřejnost nevidí) je naprosto příšerný, týrá hlavní hrdinku i její matku (psychicky i fyzicky) a nedovolí jim vycházet ven bez něj, aby ho neprozradily. Jednoho dne se hrdinka s matkou rozhodnou, že musí od něj utéct, on na jejich plán ale přijde a úplně se zblázní, vezme zbraň a začne po nich střílet. Dvojice se zabarikáduje v hotelové koupelně (kde zrovna přebývají), dívka prosí matku, aby zavolala policii a ta je nakonec zavolá - měli by být na místě do pěti minut, ale on se do té doby už určitě do té koupelny dostane. Matka tedy řekne, že má hlavní hrdinka vylézt oknem dolů na ulici, aby policii navigovala, zatímco ona zkusí svému muži domluvit. Jak začne dívka lézt, dveře se rozrazí a otec na ně začne řvát, ale ona se snaží myslet na svůj úkol a leze dál (jsou to asi tři patra, ale zvládne to). V ten okamžik přijíždí policie a dívka k nim běží, v tom však z hotelu vyběhne její otec a snaží se ji zastavit, stále má v ruce zbraň a policie na něj začne mířit a křičet, aby dal ruce vzhůru. Nakonec ho zatknou a za hlavní hrdinkou přijde policistka, aby se jí zeptala, co se stalo. Nakonec ta policistka řekne, že už bylo na čase, aby šel sedět, prý na něj byly podáno desítky trestních oznámení včetně sexuálního násilí a dokonce je prý součástí mafie (proto měl tolik peněz), ale vždy to dokázal utajit před veřejností a i před svou rodinou. Hlavní hrdinka společně s matkou odjíždí do ochranné vazby, kde je neustále hlídá policie, ale dozvídá se, že se její otec opět dokázal vyhnout vězení (zaplatil kauci) a že si pro ně přijde. Nakonec před domem přistane helikoptéra, on z ní vystoupí a má s sebou asi miliardu gangsterů, přítomná policie na něj začne střílet a oni střílí zpátky, ale je jich příliš mnoho, policie nemá šanci. Hlavní hrdince se v tom zmatku podaří vzít zbraň jednoho padlého strážníka a schová si ji pod bundu - pak zakřičí, aby přestali střílet, že s nimi půjdou (snaží se zabránit dalšímu krveprolití). Ta policistka, se kterou předtím mluvila, se ji snaží přesvědčit, aby to nedělala, ale ona jí řekne, že to dobře dopadne a potají jí ukáže tu zbraň. Dívka se tedy vydá ke svému otci s vědomím, že ho zastřelí, jakmile bude mít příležitost...

Zamyšlení: Tenhle sen se mi zdál už v únoru 2021, zatímco všechny ostatní jsou z letošního roku, ale musela jsem ho zmínit. Myslím si, že je to první sen, který jsem si po probuzení pamatovala do toho nejmenšího detailu a dějově to opravdu mohl být film sám o sobě, aniž bych musela něco měnit nebo domýšlet. Sice to vůbec není můj žánr, ale rozhodně by z toho mohla být celá série, akorát by bylo třeba doladit detaily okolo, ale podle mě by to mohlo fungovat.


[Bonus] Ve tvých snech

Žánr: fan fikce (The Sandman)

Děj (pozn.: tohle není děj fan fikce, jako spíše jedna delší scéna, která by byla někdy v průběhu - ve snu jsem Sandmana už totiž dobře znala, takže kdyby to byla FF, odehrálo by se před tímhle ještě celkem dost, minimálně první setkání a tak): Hlavní hrdince se zdá sen, i když to zatím neví - sedí doma se svými kamarádkami, v jeden okamžik se zvedne a odejde do vedlejší místnosti pro alkohol. Když se vrací, její kamarádky jsou pryč a ona si najednou nemůže vzpomenout, co tu vůbec dělala. V tom si však uvědomí, že je to sen a že je jen jedna osoba, která může její sen takhle ovlivnit. Začne křičet Sandmanovo jméno, pak se ozve zvonek a ona jde otevřít. Za dveřmi samozřejmě stojí on a ona okamžitě spustí, proč se plete do jejích snů. On ji nechá se vypovídat, nijak moc to nekomentuje a pak řekne, že potřebuje její pomoc. Vezme ji na místo ve snové říši, kde se nachází různá magická stvoření - napůl elfové a napůl vlci, kteří žijí v korunách stromů, neviditelní miniaturní lidé, kteří mají dlouhé bílé vlasy a žijí v mracích a jedovaté krychlovité žáby, jejichž ostré zuby prokousnou i tu nejpevnější ocel. Sandman hrdinku informuje o někom, kdo Snění škodí a koho musí najít. Nejdříve oba věří, že jde o Korinťana, ale když ho dívka najde, on pozná její sílu a přísahá, že ji zabít nechce. Nakonec se za ni dokonce obětuje, protože na jejím životě záleží životy všech ostatních a ve finále se ukáže, že pravým nepřítelem byl jeden ze Sandmanových nejbližších spojenců...

Zamyšlení: Tohle je poslední nejzajímavější sen, který se mi zdál a říkala jsem si, že ho musím zmínit, když už jsme takhle v tom snovém tématu + s ohledem na minulý článek a mou recenzi. Myslím si sice, že nejzajímavější na tom snu byli ti zvláštní tvorové, resp. pro vás jako čtenáře to bude určitě nejzajímavější - zrovna tohle je ten typ snu, který člověk hodně prožívá, když se mu zdá, ale když ho pak vyprávíte někomu dalšímu, zní o dost nudněji (zvlášť když se tam toho ve finále tolik nestalo). Ale i kdybych se neměla inspirovat ničím jiným, ti tvorové mě fakt zaujali, to by se dalo využít i do klasického fantasy - trochu mi to připomíná Kroniku rodu Spiderwicků.


***

A to je vše pro dnešní článek!

Přiznám se, nikdy by mě nenapadlo brát kreativní nápady ze snů, ale za posledních pár let nad tím uvažuju stále více. Co vy a vaše sny, pamatujete si je? Zapisujete si, co se vám zdá a snažíte se vykládat význam svých snů nebo nad tím moc nepřemýšlíte?

Zaujal vás některý z mých snových nápadů, kdyby to byl film nebo kniha? Budu ráda, když napíšete své oblíbence (abych věděla, zda má smysl někdy něco z toho třeba napsat), případně se můžete podělit o vlastní sny, ze kterých by klidně mohl být bestseller :)

Děkuji za přečtení a budu se na vás těšit ZA DVA TÝDNY v pondělí u dalšího článku. Musím teď frekvenci článků trochu omezit, protože budu nastupovat do nové práce a nebudu mít tolik času na psaní, takže děkuji za pochopení! L. V. ♥

PS: Úvodní obrázek jsem si vytvořila pro sebe jako wallpaper a to krátce po zhlédnutí Sandmana. Ani jsem nevěděla, jak se mi bude v dnešním článku hodit!

Share
Tweet
Pin
Share
6 comments

The Sandman je seriál podle komiksové předlohy od autora Neila Gaimana a vypráví o vládci snů a nočních můr jménem lord Morfeus. Když se dostává na sto let do zajetí, říše Snění se bortí a to ovlivňuje i celý bdělý svět. Lidem se již nezdají sny, někteří dokonce usnou a už se nikdy nevzbudí. Po osvobození čeká Sandmana spousta práce - nejen, že musí získat zpět své magické předměty, ale také musí pochytat noční můry, které během jeho nepřítomnosti uprchly. Podaří se Morfeovi dát svou říši do pořádku? A co když se v jeho cestě objeví smrtelná dívka, jejíž schopnosti by mohly zničit Snění i celý bdělý svět...?

Seriál původně vyšel na Netflixu s deseti epizodami a později vyšla bonusová 11. epizoda, která se skládá ze dvou samostatných příběhů "Sen o tisíci kočkách" a "Kalliopé", z čehož je první příběh (na rozdíl od zbytku) animovaný.

Ani nevím, kde v téhle recenzi začít, ale připravte se na dlouhý seznam komplimentů a nadšení, protože tohle je doslova nejlepší seriál, který jsem kdy viděla. Co jsem ho zhlédla na něj nemůžu přestat myslet a jenom hledám příležitost, abych ho znovu zkoukla. A pak nakreslila minimálně deset fanartů a rozepsala fan fikci, kterou nikdy nedokončím...

Postavy jsou velmi zajímavé, každá má něco do sebe a není žádná, která by mi vadila. Samozřejmě mým favoritem byl Morfeus a kdykoli byl na scéně, byla jsem očima doslova připoutaná k obrazovce - a když nebyl, nemohla jsem se dočkat, až se zase objeví. Tom Sturridge je naprosto geniální volba obsazení a do role vládce snů se úžasně hodil, věřila jsem každé jeho emoci, jeden moment jsem měla potřebu ho obejmout, druhý moment mě absolutně děsil. Jak říkám, perfektní obsazení.

Další postavou, která stojí za zmínku, je Lucifer Morningstar, kterou hrála Gwendoline Christie. Slyšíte správně, Lucifer je zde žena, ale o to zajímavější pohled jako diváci dostáváme. Víte, seriál je plný různých zvratů a situací, které by vás asi nenapadly, ale takhle všechny pospolu prostě... dávají smysl? Gwendoline Christie je skvělá herečka a moc se mi líbilo její ztvárnění Lucifera, já ji znám hlavně ze Hry o Trůny, takže jsem byla nadšená, že ji vidím znovu. 

Když jsme u Hry o Trůny, taky zde hraje Charles Dance (Tywin Lannister) a ze světa Harryho Pottera tu zase je David Thewlis (Remus Lupin), oba naprosto skvělí. V seriálu se objevují i další známá jména jako Mark Hamill, Patton Oswalt a James McAvoy, které ale na první pohled nepoznáte, protože zde pouze zapůjčují svůj hlas. 

Další herci a skvělé postavy, kteří stojí za zmínku jsou Vivienne Acheampong jako Lucienne, Kyo Ra jako Rose Walker a Boyd Holbrook jako Korinťan, to nejbližší k záporákovi, co v tomhle seriálu bylo. A musím říct WOW, ten byl teda úžasný. A když říkám úžasný, myslím příšerný, protože opravdu budil děs kdykoli se objevil na obrazovce.

Příběh je opravdu jedinečný, pohrává si s prvky řecké mytologie a křesťanství, které spolu (kupodivu) krásně fungují a tohle celé se pak odehrává ve vesmíru DC komiksů. Takže to dopadne tak, že v jednu chvíli je na scéně Morfeus a sudičky, v druhé je najednou Kain a Ábel a pak tu máme Constantina, ale tentokrát ho nehraje Keanu Reeves ani Matt Ryan, ale herečka Jenna Coleman. A upřímně to ničemu nevadí, celkem mě zajímá, jak to s její postavou půjde dál, pokud se dočkáme pokračování.

The Sandman nabízí spoustu originálních nápadů a myšlenek, které občas spadají až do filozofického "co by kdyby" a nutí člověka k zamyšlení nad smrtelností, zábranami a jak daleko bychom zašli, aby se všechny naše sny splnily. Je zde spousta dějových zvratů a odhalení, která jsem vůbec nečekala a když se tam objeví nějaký nápad, který působí jako "klišé", hned jste vyvedeni z omylu a ten nápad je udělán způsobem, jaký by vás vůbec nenapadl.

Celá atmosféra seriálu je naprosto úžasná, jsou tam vidět ty prvky hororu, ale nemusíte se bát žádných "jump scarů" (nic tam na vás nevyskočí, abyste se lekli), spíše jde opravdu o tu atmosféru, kterou dokáže každá scéna navnadit. Zmíním ale, že se zde občas objevují krvavé scény, ale není to až taková úroveň jako Game of Thrones nebo The Boys. Není to tak časté a většinou toho ani tolik nevidíte, ale přeci jen to tam je a vím, že některým lidem tohle bude vadit. Jinak k parádní atmosféře napomáhá i hudba, která krásně dokresluje každou scénu.

Závěrečné shrnutí: Jedná se o originální seriál, který bere běžné nápady a postavy a mění je na něco nevšedního a úžasného. Pokud máte rádi fantasy, horory, mytologické postavy a nebo adaptace na "známé" příběhy, tak vás tento seriál chytí, nepustí a nejspíše zhlédnete celou první sérii během jednoho víkendu. A pokud tohle nejsou vaše žánry, stejně si myslím, že byste měli seriál zkusit, alespoň než se dostanete do páté epizody, která dává hodně podmětů na zamyšlení. Pokud vás to ani po páté epizodě nebude zajímat, pak tohle asi není seriál pro vás, ale upřímně si myslím, že to za tu zkoušku stojí. Určitě se nevzdávejte hned po první epizodě, já si taky nebyla hned jistá, jestli mě to bude bavit, ale stačilo zhlédnout dvojku a trojku a už mě Sandman dostal do svých sítí... písečných sítí :)

HODNOCENÍ
10/10

Ano, tohle je poprvé, kdy nějaký seriál hodnotím maximálním možným skóre. Za mě to je prostě jedno velké WOW a musím se držet, abych si ho nepouštěla znovu a znovu a pořád dokola... věřím, že se zde najde spousta věcí, která nebude vyhovovat všem, určité z nich i dokážu odhadnout, ale mně osobně seriál neskutečně ohromil, okouzlil a jen tak na něj nezapomenu. Tak už aby tu byla druhá série nebo aspoň její potvrzení, protože jestli tohle Netflix zruší, pošlu na ně Korinťana :)

***

A to je pro dnešní článek vše!

Slyšeli jste o tomto seriálu? Sledovali jste ho, případně chystáte se ho sledovat?

Znáte tvorbu Neila Gaimana? Tady je menší seznam jeho dalších děl (možná ani nevíte, že stojí za něčím, co máte rádi): Koralína, Američtí bohové, Good Omens, Hvězdný prach, Severská mytologie, Nikdykde... a mnoho dalších.

Děkuji za přečtení, užijte si týden a budu se na vás těšit zase v pondělí u dalšího článku! L. V. ♥
Share
Tweet
Pin
Share
8 comments

První srpnový týden se v Brně již třetím rokem pořádal Brasil Fest, na který jsem letos zavítala poprvé. Slavnostní zahájení bylo v pátek večer v Červeném kostele, kde mělo koncert přední brazilské kytarové duo a následovala After party na náměstí Svobody v baru La Gaviota Terraza. Největším lákadlem návštěvníků byl však karnevalový průvod v sobotu, který začínal v 15:45 hodin na Moravském náměstí u sochy Jošta Lucemburského a končil v 17 hodin na Zelném trhu. Následovaly koncerty a další vystoupení na pódiu až do večerních hodin. V neděli se oslavy přesunuly do parku Lužánky, kde byly od 13 hodin workshopy pro děti i dospělé, včetně pár dalších koncertů a představení.

Sobota 6. 8.

V pátek jsem se Brasil Festu neúčastnila, dorazili jsme až v sobotu na průvod. Našli jsme si místo poblíž zastávky "náměstí Svobody" s tím, že si počkáme, až k nám průvod postupně dorazí. Spletli jsme si sice čas, takže jsme asi hodinu ještě čekali, ale aspoň jsme měli dobrá místa vepředu, než se celé náměstí zaplnilo:

Samotný průvod byl naprosto úžasný zážitek, sešlo se zde desítky tanečníků i bubeníků, letos poprvé i s alegorickým vozem na téma "200 anos" (200 let). Občas to bylo sice trochu o nervy, aby se člověku podařila zachytit nějaká dobrá fotka, zvlášť s tím hejnem supů dalších fotografů, kdy se každý pokoušel o ten nejlepší záběr, ale myslím si, že se mi i přes můj nedostatek "drzosti" podařilo pár hezkých fotek.

Tak se na ně pojďme podívat...


Capoeira - bojový tanec


200 let nezávislosti Brazílie, 200 let od narození G. J. Mendela

Veronika Lálová - česká profesionální tanečnice, vítězka 8. řady StarDance a asi největší "lákadlo" pro spoustu Čechů, aby přijeli na tento festival








Neděle 7. 8.

S mamkou jsme nemohly chybět ani na nedělních workshopech, i kdyby jen ze zvědavosti. Ve 13 hodin začal workshop Capoeiry (bojového tance), následován lekcí bubnování a v 15:30 začala taneční lekce samby, v čele s Venezuelankou Zulay Fonseca. Tohoto workshopu jsme se s mamkou taky zúčastnily, troufám si říct, že jsme se naučily pár kroků a hlavně se dobře pobavily. Po sambě následovalo ještě Jiu Jitsu, ale na něj jsme už nezůstaly.

Tento Birell tam rozdávali zadarmo, jedná se o novou příchuť z limitované edice, mně bohužel moc nechutnala, ale já celkově nemusím příchuť višně, takže na tohle nejsem zrovna ideální recenzent.


Tady je ještě krátké video z workshopu samby (bohužel jenom z mobilu). Tohle by měly být kroky, které nás učila, jenom tak v desetinásobné rychlosti :D No netřeba říkat, že jí to šlo mnohem lépe, než nám.

***

A to je pro dnešní článek vše!

Slyšeli jste o tomhle festivalu? Pokud ne, zaujal vás natolik, abyste se přijeli příští léto podívat? Která je vaše nejoblíbenější fotka a který kostým se vám nejvíc líbí?

Děkuji za přečtení, užijte si týden a budu se na vás těšit zase v pondělí u dalšího článku! L. V. ♥

Share
Tweet
Pin
Share
23 comments
Newer Posts
Older Posts

O mně

O mně
25 y. o. | Kreativní duše z Brna, která má velké sny a na všechno málo času. | Pokud máte zájem o spolupráci, pište na lucy-villain@centrum.cz

Follow me on Instagram

  • (osobní)
  • (kreslení)
  • (focení)

Translate

Štítky

  • blog
  • fashion
  • filmy a seriály
  • fotografování
  • Grafika
  • knihy
  • kosmetika
  • kresby
  • poezie
  • próza
  • recenze
  • recepty
  • spolupráce
  • testování produktů
  • videohry
  • zážitky

Oblíbené příspěvky

  • TRENÝRKÁRNA.CZ | Testování produktů
  • BENU.CZ | Testování produktů
  • Je elektrický kartáček lepší než klasika? | NAZUBY.CZ

Pravidelní čtenáři

Archiv

  • ►  2024 (6)
    • září 2024 (1)
    • srpna 2024 (1)
    • června 2024 (2)
    • dubna 2024 (2)
  • ▼  2022 (30)
    • listopadu 2022 (1)
    • října 2022 (2)
    • září 2022 (2)
    • srpna 2022 (5)
    • července 2022 (3)
    • června 2022 (4)
    • května 2022 (3)
    • dubna 2022 (3)
    • března 2022 (2)
    • února 2022 (2)
    • ledna 2022 (3)
  • ►  2021 (4)
    • prosince 2021 (1)
    • září 2021 (1)
    • srpna 2021 (1)
    • července 2021 (1)
  • ►  2020 (23)
    • října 2020 (1)
    • září 2020 (2)
    • srpna 2020 (3)
    • července 2020 (3)
    • června 2020 (3)
    • května 2020 (4)
    • března 2020 (7)

Created with by ThemeXpose