Sny a tvůrčí tvorba: přichází nejlepší inspirace ve spánku?

by - 19 září


Lidé věří, že sny nejsou skutečné jen proto, že nejsou z hmoty, z částic. Sny jsou skutečné. 
Ale jsou tvořeny názory, obrazci, vzpomínkami, slovními hříčkami a ztracenými nadějemi. 
- Neil Gaiman, The Sandman

Po posledním článku se vracím trochu v podobném duchu, i když jsem na tento nápad přišla nezávisle na seriálu The Sandman. Abych byla upřímná, už od dětství mě sny naprosto fascinovaly. Pamatuju si, jak jsem si v knihovně půjčila svůj první snář a pak jsem si na ask.fm (pamatuje si někdo ještě tuhle stránku?) založila profil, kde jsem vykládala cizím lidem sny. Hrozně mě bavilo hledat souvislosti mezi sny a realitou a snažit se je nějak vysvětlit. Vždycky jsem věřila, že ve snech mohou být ukrytá nějaká poselství, přeci jen je to naše podvědomí, které se snaží zpracovat naše každodenní pocity, strachy a tužby - a to i když si je nechceme v bdělém stavu přiznat. Někdy jsou ty souvislosti menší, někdy jsou naopak výraznější a pak už záleží na vás, jestli si z toho něco vezmete nebo jestli nad tím nebudete vůbec přemýšlet.

Moje sny bývají občas pěkně bláznivé, míchá se v nich páté přes deváté a sotva se probudím, nedokážu pochopit, jak jsem na to všechno přišla - zvlášť když se mi do toho začnou motat ještě postavy z různých fandomů, od Harryho Pottera po Avengers a to všechno v jednom velkém snovém crossoveru. Ale pak se mi někdy stane, že se vzbudím z naprosto originálního snu a řeknu si: tyjo, tohle bych chtěla vidět jako film nebo tyjo, až mi někdy dojdou nápady, tohle musím napsat jako knížku. Ironicky se mi málokdy zdají sny z mého preferovaného žánru (fantasy), mnohem častěji by šlo o nějaký thriller nebo drama z dnešní doby, ale sakra že to zní chytlavě. Ono na té spojitosti snů a kreativní tvorby asi něco bude, když si to tak vezmeme, Stephenie Meyer (autorka Twilightu) dostala ten nápad právě ve snu a spousta malířů se také inspiruje sny. Kdo ví, možná to je v umělecké branži obvyklejší, než by člověk myslel, jen se o tom tolik nemluví.

Tím se dostávám k pointě tohoto článku. Už od dětství si zapisuju své sny nebo minimálně ty zajímavé. Na střední to bylo ještě do sešitu, teď už jsem plynule přešla na notebook, který mám přes noc vedle sebe a když se vzbudím, můžu hned psát, co si pamatuju. Pro dnešní článek jsem vybrala několik z mých nejlepších snů a přepsala jsem je do formy příběhu, respektive takové synopse příběhu. K tomu jsem si připravila i menší zamyšlení nad tím, co mě mohlo ovlivnit, aby se mi zdálo zrovna tohle a co si o tom nápadu myslím. Tak jdeme na to!


2365: Mezi námi (samostatný díl nebo duologie)

Žánr: dystopické sci-fi

Děj: Začátek příběhu se odehrává v dnešní době. Hlavní hrdinka objevuje stroj, který ji přenese 300 let do budoucnosti, kdy celý svět vypadá úplně jinak. Neexistuje chudoba, hlad, zločinnost klesla na nulu, lidé nemusí pracovat, žijí v luxusních apartmánech, vlastní samořídící auta a mají přístup ke všemu, co chtějí. To vše jen díky vyspělé mimozemské rase, která kontaktovala lidstvo a nabídla svou pomoc. V průběhu let nahradili mimozemšťané všechny světové vlády a veškerou policii, vytvořili androidy, kteří jsou takřka k nerozeznání od lidí a kteří zastávají všechny manuální práce. Na první pohled se to zdá jako utopie, ale hlavní hrdinka brzy zjišťuje, že co vypadá jako ráj, je ve skutečnosti tvrdý režim. I ten nejmenší zločin je trestán smrtí, při každém kroku jste sledováni a kdykoli můžete být požádáni o prokázání totožnosti a odvedeni na výslech. Hlavní hrdinka se musí naučit jak v tomto novém světě přežít alespoň tak dlouho, dokud nenajde cestu zpátky do své doby a k tomu bude potřebovat spojence. Nedopatřením se tak připlete k organizované skupině rebelů, kteří jako jedni z mála vidí, co se z jejich světa stalo, a kteří chtějí svrhnout mimozemskou vládu. Ti jí slíbí pomoc s návratem domů, pokud jim zase ona pomůže s plánovaným převratem...

Zamyšlení: Tenhle sen se mi zdál na začátku srpna a je důvodem, proč mě vůbec tento článek napadl. Myslím si, že je to z dějového hlediska můj nejoblíbenější sen a i když to není žánr, který bych sama psala nebo nějak extra sledovala v televizi, hrozně mě zaujal. V té době jsem žádné sci-fi nesledovala, takže ani nevím, co mě k tomuto dovedlo, ale každopádně si myslím, že je to sen s největším potenciálem na příběh. Samozřejmě jsem nesepisovala vše, co jsem v tom snu zažila (bylo toho opravdu hodně!), snažila jsem se spíše nastínit tu hlavní pointu, abych u tohoto článku nestrávila mládí.


Raphaelův Institut (trilogie)

Žánr: moderní fantasy

Děj: Hlavní hrdinka už od dětství miluje malování, ale vždy jí bylo vštěpováno, že ji to neuživí a že pokud chce v životě někým být, měla by raději studovat práva jako její rodiče. Umělecká akademie tedy rozhodně nebyla na seznamu potenciálních vysokých škol, přesto jí jednoho dne přichází záhadné pozvání do Raphaelova Institutu, na první pohled prestižní umělecké školy, o které však nikdy předtím neslyšela. Přes své zdráhání se rozhodne pozvání přijmout a strávit ve škole jeden vyučovací den na zkoušku. Samotná budova jako by vypadla z učebnice historie (vzhled cca takhle), profesoři jsou velmi ochotní a přátelští (i když občas trochu staromódní) a hrdinka se postupně účastní hodin malby, sochařství a architektury a v průběhu dne se dozvídá více o historii Institutu. Zřejmě ho založil italský malíř Raffael Santi (nebo jen Raphael) a podle všeho je současný ředitel školy jeho dávným potomkem. Dívka je naprosto unešená a nakonec se rozhodne na školu nastoupit - svým rodičům však řekne, že odjíždí na právnickou fakultu ve vedlejším městě. Jak čas plyne, začne si hlavní hrdinka všímat podivných věcí. Nejdřív to jsou jen drobnosti, jako když někteří profesoři používají zastaralé slovní obraty nebo ta nevysvětlitelná rivalita mezi jejím třídním učitelem a zástupcem ředitele, která jako by trvala už stovky let. A pak ty domácí úkoly... jak má sakra malovat, aniž by se dotkla barvou plátna? Nakonec se dozvídá pravdu: za 1) magie je skutečná. Za 2) Ředitel školy není žádným potomkem Raphaela... to JE Raphael. A za 3) třídní učitel Michael Buckells a zástupce ředitele Leon Vinson? Michelangelo Buonarroti a Leonardo da Vinci, osobně...

Zamyšlení: Přiznám se, že v tomhle snu jsem většinu času řešila něco úplně jiného a návštěva Raphaelova Institutu byla spíše "vedlejší linka", ale hrozně mě ten nápad zaujal. Něco z toho děje jsem si domyslela, aby to dávalo větší smysl, v mém snu byl víceméně jen ten "jeden vyučovací den na zkoušku" a nic jiného, ale myslím si, že když si s tím člověk trochu pohraje, je z toho fakt dobrý nápad na příběh! Mimochodem, cítím v tom lehký nádech Harryho Pottera, Percyho Jacksona, Fallen nebo možná Čarodějnice z Hex Hall, je to jen můj pocit? Jinak tohle by byla určitě celá série knížek a rozhodně by se tam děly nějaké cool magické věci, které jsem zatím nevymyslela, ale určitě by tam byly! Jo a hlavní hrdinka by rozhodně byla dítětem někoho z těch známých umělců nebo by tam byla prostě nějaká spojitost...


Poslední nádech (film nebo seriál)

Žánr: drama, thriller

Děj: Příběh se odehrává v USA, hlavní hrdinka je dcerou nějakého velkého a důležitého politika, o kterém si všichni myslí, že je hrozně šarmantní a úžasný člověk, ale za zavřenými dveřmi (co veřejnost nevidí) je naprosto příšerný, týrá hlavní hrdinku i její matku (psychicky i fyzicky) a nedovolí jim vycházet ven bez něj, aby ho neprozradily. Jednoho dne se hrdinka s matkou rozhodnou, že musí od něj utéct, on na jejich plán ale přijde a úplně se zblázní, vezme zbraň a začne po nich střílet. Dvojice se zabarikáduje v hotelové koupelně (kde zrovna přebývají), dívka prosí matku, aby zavolala policii a ta je nakonec zavolá - měli by být na místě do pěti minut, ale on se do té doby už určitě do té koupelny dostane. Matka tedy řekne, že má hlavní hrdinka vylézt oknem dolů na ulici, aby policii navigovala, zatímco ona zkusí svému muži domluvit. Jak začne dívka lézt, dveře se rozrazí a otec na ně začne řvát, ale ona se snaží myslet na svůj úkol a leze dál (jsou to asi tři patra, ale zvládne to). V ten okamžik přijíždí policie a dívka k nim běží, v tom však z hotelu vyběhne její otec a snaží se ji zastavit, stále má v ruce zbraň a policie na něj začne mířit a křičet, aby dal ruce vzhůru. Nakonec ho zatknou a za hlavní hrdinkou přijde policistka, aby se jí zeptala, co se stalo. Nakonec ta policistka řekne, že už bylo na čase, aby šel sedět, prý na něj byly podáno desítky trestních oznámení včetně sexuálního násilí a dokonce je prý součástí mafie (proto měl tolik peněz), ale vždy to dokázal utajit před veřejností a i před svou rodinou. Hlavní hrdinka společně s matkou odjíždí do ochranné vazby, kde je neustále hlídá policie, ale dozvídá se, že se její otec opět dokázal vyhnout vězení (zaplatil kauci) a že si pro ně přijde. Nakonec před domem přistane helikoptéra, on z ní vystoupí a má s sebou asi miliardu gangsterů, přítomná policie na něj začne střílet a oni střílí zpátky, ale je jich příliš mnoho, policie nemá šanci. Hlavní hrdince se v tom zmatku podaří vzít zbraň jednoho padlého strážníka a schová si ji pod bundu - pak zakřičí, aby přestali střílet, že s nimi půjdou (snaží se zabránit dalšímu krveprolití). Ta policistka, se kterou předtím mluvila, se ji snaží přesvědčit, aby to nedělala, ale ona jí řekne, že to dobře dopadne a potají jí ukáže tu zbraň. Dívka se tedy vydá ke svému otci s vědomím, že ho zastřelí, jakmile bude mít příležitost...

Zamyšlení: Tenhle sen se mi zdál už v únoru 2021, zatímco všechny ostatní jsou z letošního roku, ale musela jsem ho zmínit. Myslím si, že je to první sen, který jsem si po probuzení pamatovala do toho nejmenšího detailu a dějově to opravdu mohl být film sám o sobě, aniž bych musela něco měnit nebo domýšlet. Sice to vůbec není můj žánr, ale rozhodně by z toho mohla být celá série, akorát by bylo třeba doladit detaily okolo, ale podle mě by to mohlo fungovat.


[Bonus] Ve tvých snech

Žánr: fan fikce (The Sandman)

Děj (pozn.: tohle není děj fan fikce, jako spíše jedna delší scéna, která by byla někdy v průběhu - ve snu jsem Sandmana už totiž dobře znala, takže kdyby to byla FF, odehrálo by se před tímhle ještě celkem dost, minimálně první setkání a tak): Hlavní hrdince se zdá sen, i když to zatím neví - sedí doma se svými kamarádkami, v jeden okamžik se zvedne a odejde do vedlejší místnosti pro alkohol. Když se vrací, její kamarádky jsou pryč a ona si najednou nemůže vzpomenout, co tu vůbec dělala. V tom si však uvědomí, že je to sen a že je jen jedna osoba, která může její sen takhle ovlivnit. Začne křičet Sandmanovo jméno, pak se ozve zvonek a ona jde otevřít. Za dveřmi samozřejmě stojí on a ona okamžitě spustí, proč se plete do jejích snů. On ji nechá se vypovídat, nijak moc to nekomentuje a pak řekne, že potřebuje její pomoc. Vezme ji na místo ve snové říši, kde se nachází různá magická stvoření - napůl elfové a napůl vlci, kteří žijí v korunách stromů, neviditelní miniaturní lidé, kteří mají dlouhé bílé vlasy a žijí v mracích a jedovaté krychlovité žáby, jejichž ostré zuby prokousnou i tu nejpevnější ocel. Sandman hrdinku informuje o někom, kdo Snění škodí a koho musí najít. Nejdříve oba věří, že jde o Korinťana, ale když ho dívka najde, on pozná její sílu a přísahá, že ji zabít nechce. Nakonec se za ni dokonce obětuje, protože na jejím životě záleží životy všech ostatních a ve finále se ukáže, že pravým nepřítelem byl jeden ze Sandmanových nejbližších spojenců...

Zamyšlení: Tohle je poslední nejzajímavější sen, který se mi zdál a říkala jsem si, že ho musím zmínit, když už jsme takhle v tom snovém tématu + s ohledem na minulý článek a mou recenzi. Myslím si sice, že nejzajímavější na tom snu byli ti zvláštní tvorové, resp. pro vás jako čtenáře to bude určitě nejzajímavější - zrovna tohle je ten typ snu, který člověk hodně prožívá, když se mu zdá, ale když ho pak vyprávíte někomu dalšímu, zní o dost nudněji (zvlášť když se tam toho ve finále tolik nestalo). Ale i kdybych se neměla inspirovat ničím jiným, ti tvorové mě fakt zaujali, to by se dalo využít i do klasického fantasy - trochu mi to připomíná Kroniku rodu Spiderwicků.


***

A to je vše pro dnešní článek!

Přiznám se, nikdy by mě nenapadlo brát kreativní nápady ze snů, ale za posledních pár let nad tím uvažuju stále více. Co vy a vaše sny, pamatujete si je? Zapisujete si, co se vám zdá a snažíte se vykládat význam svých snů nebo nad tím moc nepřemýšlíte?

Zaujal vás některý z mých snových nápadů, kdyby to byl film nebo kniha? Budu ráda, když napíšete své oblíbence (abych věděla, zda má smysl někdy něco z toho třeba napsat), případně se můžete podělit o vlastní sny, ze kterých by klidně mohl být bestseller :)

Děkuji za přečtení a budu se na vás těšit ZA DVA TÝDNY v pondělí u dalšího článku. Musím teď frekvenci článků trochu omezit, protože budu nastupovat do nové práce a nebudu mít tolik času na psaní, takže děkuji za pochopení! L. V. ♥

PS: Úvodní obrázek jsem si vytvořila pro sebe jako wallpaper a to krátce po zhlédnutí Sandmana. Ani jsem nevěděla, jak se mi bude v dnešním článku hodit!

You May Also Like

6 komentářů

  1. Mě se málokdy zdají takové příběhové sny. Mě se naopak zdají takové kraviny z běžného života. Hlavně o práci. A já jsem pak vzteklá, když se probudím. Nejen, že v té práci musím být přes den. Já tam musím oxidovat i ve snu. A snové přesčasy mi nikdo nezaplatí.
    Ale je pravda, že občas se mi nějaký zajímavý sen zdá a ten si pak většinou zapíšu. Ale příběh by se z toho dal udělat málokdy.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky se mi občas zdá o práci, to je pěkně na nic, když si od ní člověk nemůže odpočinout ani během spaní :D

      Vymazat
  2. Mě se sny poslední dobou moc nezdají a pokud ano, tak je to jednou za čas úplná kravina. :D Moc hezky napsané a je super, že si své sny takto pamatuješ. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je škoda, ale na druhou stranu i štěstí, aspoň nad tím člověk pak pořád nemusí uvažovat :D Děkuji :)

      Vymazat
  3. Ask.fm to byly moje léta :-D já na sny věřím hodně a přemýšlím o nich hodně hluboko asi jako o vesmíru. Někdy se zasměju jaká to byla blbost a jindy je to jako předpověď budoucnosti a poslední dobou se mi stávají fakt zvláštní věci. Většinou jsou to rozhodnutí a pak potkávam lidí kteří se mi připletou do "života" omylem a mají s těmi rozhodnutími něco společného. Úplně tohle prostě nemůže být náhoda!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mně se "předpovědi budoucnosti" nikdy moc nezdály, ale je to hrozně zajímavé a zároveň i trochu děsivé, že to tak někomu funguje. Určitě to nemůže být jen náhoda :O

      Vymazat