Lucy Villain

Film mi původně doporučila kamarádka, protože v něm hraje trojice našich oblíbených herců z MCU a když jsem viděla, že ho budou dávat v televizi, příliš jsem s jeho zhlédnutím neváhala. Jedná se o poměrně temný krimi příběh, který následuje skutečné události a skutečného masového vraha. Příběh začíná první vraždou a je následován šiframi, které sám vrah posílá do novin a požaduje, aby je otiskli na první straně. Tím začíná lov.

Řeknu to asi takto, samotných vražd není ve filmu "vidět" zase tolik, ale ty, které jsou ukázány, jsou... poměrně brutální. Možná brutální není to správné slovo, protože to není zase taková krvavá řež, jakou si teď asi představujete, ale musela jsem párkrát odvracet pohled. A to miluju Hru o Trůny, takže to něco určitě musí znamenat (jeden by řekl, že jsem si na násilí už zvykla, ale ono ne).

První polovina filmu byla pomalejší. Nechci říct, že mě nebavila, protože to není úplně pravda, ale kdybych měla hodnotit první a druhou polovinu filmu zvlášť, bylo by to na hodnocení poznat. Na druhou stranu chápu, proč je rozjezd tak pomalý. Detektivky nejsou moje parketa, ale je jasné, že chvíli trvá, než se stanoví všechna fakta, než se seznámíme s postavami a než máme vůbec dostatek informací na to, abychom mohli začít hádat, kdo je vlastně ten vrah. A očividně ty zajímavější části budou až později... ale stejně se to hodí zmínit, aby jste s tím případně počítali.

Celý film se odehrává v průběhu několika desítek let a obsahuje poměrně dost skákání v čase do budoucna. Předpokládám, že je to čistě z toho důvodu, že je to podle reálných událostí, takže to nebudu moc komentovat. Normálně by mi to asi trochu vadilo, ale takhle to chápu + je to alespoň realistické. Kdyby se ten případ vyřešil rychle, ztratilo by to všechno napětí.

Co se týče postav... hlavního hrdinu, novináře Roberta (J. Gyllenhaal), jsem si oblíbila celkem rychle. Jeho posedlost vyřešením případu byla dost "nakažlivá", abych tak řekla a především na konci jsem mu hrozně držela pěsti. Napadá mě hned několik skvělých scén, ale kvůli spoilerům je nebudu zmiňovat... jeho charakter mě na konci hrozně bavil, stejně jako charakter policisty Davida (M. Ruffalo). Ze začátku jsem ho moc neřešila, ale hrozně se mi líbily jeho hlášky, kdy "naprosto nenápadně" radil Robertovi, jak pokračovat v pátrání. Škoda jen, že novinář Paul (RDJ), už v druhé polovině filmu moc nebyl.

Celkově film hodnotím nadprůměrně. Jedná se o příběh plný napětí a dokonce strachu o hlavní postavy. A i když si myslíte, že víte, kdo je vrah, film vás pořád nutí o tom pochybovat a do poslední chvíle si vlastně nejste vůbec ničím jistí (a tím myslím opravdu do poslední chvíle... ten konec je pořád dost otevřený, řekla bych). Přidávám plusový bod za titulky, které prozradily, co se dále stalo s jednotlivými lidmi. Každopádně pro milovníky krimi/thrillerů určitě doporučuju a zbytek... můžete mrknout na trailer, třeba vás to taky zaujme - jako mě. Ať už dějově nebo aspoň obsazením :)

HODNOCENÍ
7/10

Programy: Adobe Illustrator CC 2019 & Adobe Photoshop CC 2017 

Čas tvorby: 3 - 3,5 hod

Odkaz na Deviantart: ZDE

V roce 2015 jsem kreslila hodně, ale pak jsem se kreslení dostala víceméně až ke konci roku 2019 a během těch let jsem byla ráda za 1 kresbu ročně. Takže berte to tak, že ten progress, který vidíte, není mezi 5 lety aktivního kreslení.

Fun fact: ta kresba z roku 2015 je vlastně mou úplně první kresbou přes grafický tablet. O měsíc později jsem kreslila Iorwetha ještě jednou a to vypadal už trošku lépe, ale žádné stínování a špatná anatomie zůstaly, takže tam ten rozdíl stejně tak velký není (proto přikládám jen tu původní).

Jak už jsem zmínila, ani ta nová verze není (ani zdaleka) dokonalá a ještě mám před sebou dlouhou cestu. Ale upřímně se už nemůžu dočkat, jak bude ten progress vypadat za dalších 5 let :)

Začnu takhle: už od dětství jsem si kousala nehty, takže jsem je vždy měla hrozně tenké a zničené. Snažila jsem se toho zlozvyku zbavit, ale z dlouhodobého hlediska to nikdy nevyšlo. Nehty se mi hrozně často lámaly, takže jsem měla ještě větší tendenci si je kousat - a používání pilníku bylo pro mě vždycky hrozně nepříjemné; asi tím, jak byly ty nehty tenké a krátké. Myslela jsem si, že mi lakování nehtů pomůže, aby se tak nelámaly, ale nakonec mi to ty nehty ještě více vysušilo (fakt chytrý nápad, Lucy!)

Posunu se trochu vpřed. Poslední dobou jsem se vždy, když jsem šla do DM, zastavila u regálu se značkou Alverde. Přiznám se, že mě lákala už dlouho, ale nevěřila jsem jí - přeci jen, přírodní kosmetika a za tak nízkou cenu? Jak by to mohlo fungovat? Proto jsem dlouho zůstala jen u koukání, ale neodvážila jsem se nic koupit. A pak jsem objevila tohle sérum. Nikdy jsem žádné sérum ani olejíček na nehty nepoužívala... a přiznám se, že ani nevím proč. Možná kvůli tomu, že často měly tak vysokou cenu. Tak či tak jsem si řekla, proč to teda nezkusit? Recenze vypadaly fajn a 70 korun není moc, takže i kdyby to nefungovalo, nebude to zase taková ztráta. Rozhodně jsem ale nečekala, co následovalo.

Už po pár dnech přestaly být mé nehty tak vysušené z laku a přišlo mi, že i mírně povyrostly. Rozhodla jsem se první týden sérum používat každý den, místo doporučeného "3x týdně". Nakonec jsem s tím ale přestala, protože mi přišlo, že se ty nehty začínají mírně třepit a nadále jsem si je natírala už jen každý 3. den. Takhle pokračuju už přes měsíc. A výsledek?

Nebudu lhát, jsem velmi nadšená z toho, že poprvé v životě mám nehty (pořád teď na něco klapu, protože jsem toho nikdy předtím nebyla schopná :D). Samozřejmě že pro někoho, kdo má přirozeně dlouhé nehty, nejsou moje "nové" nehty asi nic extra, ale musíte uznat, že je to pěkná změna. Samozřejmě jsem si je za ten měsíc už musela několikrát pilovat + se mi na ukazováčku začal nehet mírně zalamovat, proto je teď kratší než ostatní. Je zajímavé, že na pravé ruce mám nehty silnější, zatímco na levé se mi stále občas lámou a celkově nerostou tak rychle (alespoň mi to tak přijde).

Takže ano, stále nemám nehty 100% pevné (abych jenom nevychvalovala). Pořád se místy třepí a jsou "pevné" spíše uprostřed, než na kraji (když vylezu ze sprchy, jde vidět, že je mám na okrajích takové průhledné). A ano, i teď se stává, že se mi samy od sebe lámou - i když už ne tak často, jak předtím. Nicméně berte to tak, že cena tohoto produktu je opravdu nízká a nejspíše ani nemůže fungovat tak, jako něco za 500 Kč... takže v poměru ceny ku kvalitě, je na tom tohle sérum hodně dobře. A navíc, za ten měsíc a půl používání mi toho séra ubylo minimum, takže vydrží hodně dlouho.

Závěrem této recenze bych tedy chtěla říct, že mě tento produkt inspiroval k tomu, abych začala této značce věnovat větší pozornost a postupně si plánuji nakoupit i další věci. Zároveň teď používám od Alverde i sérum na řasy,  na které taky určitě v budoucnu sepíšu článek.

K tomuto filmu jsem se dostala náhodou, skrze reklamu v televizi. I hned mě zaujal a věděla jsem, že ho musím vidět. Příběh je v principu jednoduchý - osoba, která se každé ráno probouzí v těle někoho jiného a prožívá jeho den, přičemž se snaží nijak neovlivnit jeho život. To vše se ovšem změní, když poprvé v cizím těle potká někoho výjimečného...

Tohle téma bylo pro mě něčím novým a fascinujícím  - i když jsem se později dozvěděla, že už film na podobný způsob existuje: "Vnitřní krása" z roku 2014. Já však budu hodnotit s vědomím, že jsem nikdy nic takového neviděla (a možná proto mě to i tak okouzlilo).

V podobných filmech se začátek často hrozně vleče - než vám všechno vysvětlí a podobně. Nic takového se tady ale neděje, žádné zdlouhavé monology hlavního hrdiny, které by vysvětlily, co a jak funguje. Ne, rovnou se ocitáte v ději, což je alespoň za mě veliké plus. Hned se seznámíte s oběma protagonisty a přiznám se: už dlouho jsem si hlavní hrdiny neoblíbila tak rychle. Jak Rhiannon, tak "A" mají skvělý charakter a člověk si nemůže pomoct a těšit se, co dalšího je čeká.

Některé scény mě rozesmály, jiné rozesmutnily; tak či tak, rozhodně to byl skvělý zážitek. Abych film nevychválila až příliš, uvedu i jeden "zápor" - kromě obou protagonistů mě žádné z okolních postav moc nezajímaly. Je pravda, že pro celkový příběh nebyly moc důležité, takže tam ani nehrály tak velkou roli, a kdyby se měly ve filmu rozvíjet charaktery všech vedlejších postav, byl by najednou o pár hodin delší - ale jisté rodinné drama se tam odehrávalo a bohužel mi to moc nepomohlo k tomu, abych si je oblíbila nějak víc :D Ale jak říkám, to je spíše drobnost.

"Tělo nemusí vždy odrážet lidskou mysl."

Film je podle knižní předlohy a po jeho zhlédnutí mám rozhodně chuť si trilogii přečíst. Předpokládám, že tohle byl skutečně jen první díl a že se příběh bude v knížkách i nadále rozvíjet. Co se týče samotného konce...  svým způsobem byl fajn, ale zároveň příšerný a chci VÍC. Chci vědět, co se bude dít dát - potřebuju to vědět :D Samozřejmě nechci nic vyspoilerovat, ale řeknu, že konec není žádný typický happy ending (ovšem není to ani "špatný konec"... těžko se to vysvětluje, takže se na to prostě podívejte a rozhodněte se sami).

Takže můj finální verdikt je: kdo chce vidět romantiku, která není úplně tradiční, rozhodně doporučuju zkouknout :) A nebo kdo raději čte - možná stojí za to nejdříve omrknout knižní sérii.

Po konci minulého dílu jsem se dost těšila na pokračování a na to, jak vlastně celý příběh skončí (zároveň jsem se toho ale i obávala). Víceméně od začátku Dcery jsem si myslela, že vím, koho si Eadlyn vybere, takže když se začalo ukazovat, že to nebude tak snadné, byla jsem  rozhodně nadšená (nemám ráda, když je konec předvídatelný od samého začátku). A o to víc mě potěšilo, když se začala sbližovat s mou nejoblíbenějším postavou (o tomhle víc v sekci spoilerů).

Autorka mě velmi příjemně překvapila, už dlouho jsem nebyla takhle spokojená s koncem nějaké série (i když mi tam chybělo pár dořešených detailů, ale o tom taky později). Celkově tuhle knížku hodnotím o něco lépe než Dceru a určitě doporučuju všem milovníkům Selekce tyto dva díly přečíst (rovnou říkám, že vám bude v prvním díle Eady vadit, ale slibuju, že se to zlepší).

Jak jsem řekla, Eadlyn se od předchozího dílu dost změnila, konečně se z ní stala sympatická postava, se kterou čtenář může i soucítit. Zajímal mě její život a bavily mě číst její společné scény s ostatními kluky ze selekce, ale i s její rodinou. Stále si stojím za tím, že Maxona, Americu a Aspena moc nepoznávám, když jsou dospělí, ale to se dalo čekat.

Uvedla bych jeden zápor, který souvisí spíše s překladem a korekcí: ke konci knihy jsem nacházela stále více a více překlepů nebo dokonce i vynechaných slov. Většinou to moc neřeším, ale tady mě to už celkem rušilo (což je ovšem vina nakladatelství/korektora, ne autorky).

SPOILERY

Trvalo mi HODNĚ dlouho, než jsem se k této knize dostala. Původní trilogii jsem si naprosto oblíbila (i když je to už pár let, co jsem ji naposled četla), ale o tomto pokračování jsem slyšela spíše zápornější recenze, takže jsem se trochu bála, jak to nakonec bude. Poslední kniha, kterou jsem četla, mi zabrala více než půl roku - myslela jsem si, že je to tím, jak jsem si čtení hrozně odvykla kvůli maturitní četbě, ale teď už mi je jasné, že to bylo spíše onou knihou, než něčím jiným. Dceru jsem zhltla jedním dechem a hned jsem si musela zajít do knihkupectví pro další díl. Zkrátka jsem se nemohla dočkat, jak to dopadne! 

Rozjezd byl trochu pomalejší, ale jakmile se tam objevili vybraní nápadníci, nemohla jsem se od čtení odtrhnout. Hned od začátku jsem měla svůj tip (co se týče toho, s kým Eadlyn skončí) - což by dle mého bylo celkem klišé - ale na konci tohoto dílu si už nejsem tak jistá. Stále si myslím, že je to nejpravděpodobnější možnost, ale pár dalších nápadníků mě dost překvapilo. Mám mezi nimi hned několik oblíbenců a doufám, že se v pokračování dočkám více romantických scén (škoda, že můj největší oblíbenec ani není součástí Selekce a Eady s ním tak nejspíš skončit nemůže). 

Co musím uvést jako veliké mínus, je chování hlavní hrdinky, za které by si občas zasloužila minimálně pohlavek (především v první polovině knihy). Taky je zvláštní vidět Americu, Maxona i Aspena jako dospělé, pořád si na to nemůžu úplně zvyknout, přijdou mi jako zcela jiní lidé... 

Nemyslím si, že bych někdy u nějaké knihy brečela. Přesto jsem měla na konci Dcery slzy v očích, a to hned dvakrát. Události, které se tam staly, na mě měly až podivně emocionální dopad, což jsem vůbec nečekala.

Na původní trilogii to asi nemá, ale pořád jsem si čtení hrozně užila a těším se na další díl. Fanouškům Selekce doporučuju minimálně vyzkoušet (vždy se dá využít knihovna místo knihkupectví), jen se musíte dostat přes začátek a princeznino příšerné chování.

Kniha mi byla doporučena kamarádkou a ačkoliv jsem už dlouho kromě fantasy nic jiného nečetla, musím říct, že mě tento román příjemně překvapil. Nikdy jsem se nenudila a stránky jsem hltala jako divá - nemohla jsem se dočkat, jak celý příběh vlastně dopadne. Jak už je uvedeno v anotaci, kniha je o dívce, která je svědkyní vraždy a její život se přes noc převrátí vzhůru nohama. Stane se součástí programu na ochranu svědků a je poslána do malého městečka v Nebrasce, kde musí zůstat celé léto - větší horor si ani neumí představit. Jak to tak ale bývá, ne všechno je na první pohled jak se zdá a když se Stella seznámí s mladým Chetem Falconerem, začne o svém přesvědčení rychle pochybovat... 

Stellu budete ze začátku nesnášet - teda, alespoň nám s kamarádkou hrozně lezla na nervy. Její charakter se v průběhu knihy hodně rozvine a jak se postupně dozvídáte jednotlivé kousky skládačky z její minulosti, tím více ji začnete chápat. Jak už jsem zmínila, další důležitou postavou je Chet, okouzlující mladík z Thunder Basin. Hodně jsem si ho oblíbila a doufala jsem, že to mezi ním a Stellou dopadne dobře. Ani jeho příběh není tak veselý, jak se může na první pohled zdát a za tím širokým úsměvem se skrývá spousta bolesti.

Kniha se četla hrozně snadno. Kapitoly nebyly nijak zvlášť dlouhé, takže výhoda, když třeba nemáte na čtení celý den a řeknete si, že jen "dočtete kapitolu", než půjdete dělat něco jiného. Kniha končí víceméně šťastným koncem, možná trochu otevřeně, co se týče budoucna (pro teď je vše vyřešeno, ale nevěřím, že by byla budoucnost tak růžová, jak se může zdát). To je ale jen můj osobní náhled na věc. Ke konci bych ještě chtěla říct, že byl hrozně napínavý - natolik, že jsem přeskakovala odstavce, abych se dozvěděla, jak to dopadne, a pak jsem se musela vracet :D 

Na závěr bych ještě chtěla říct, že ačkoliv se mi kniha líbila, není to něco, co bych musela číst dvakrát. Zároveň je to první kniha, kterou jsem od autorky četla; slyšela jsem, že její další knihy jsou ještě lepší, tak třeba někdy vyzkouším :) Příběh rozhodně doporučuju - zabaví a zaručeně nezklame!

Tenhle film bych si ve volném čase sama od sebe nepustila a když jsem si před zhlédnutím četla obsah, tak jsem si ani nemyslela, že mě bude nějak extra bavit (šla jsem na něj jen proto, protože mamka vyhrála lístky zdarma). Nakonec jsem ale byla velmi mile překvapena. Jedná se o celkem drsný příběh, který vychází z pravdivých událostí z historie Dánska. Ze situací, do kterých se některé postavy dostávají, vám naskakuje husí kůže a jste rádi, že jste v té době vlastně nemuseli žít. Celý příběh se prolíná mezi dvěma časovými liniemi, minulostí a současností, kde v současnosti se připojíte k pátrání temperamentního detektiva Carla a jeho partnera Assada, zatímco v minulosti prožíváte situaci na dívčí ubytovně na ostrově Sprogø.

Líbilo se mi, jak byl do těch "temných momentů" zařazen i humor a celkově jsem si oblíbila Carlův charakter, skvělý příklad člověka, který za ledovou maskou skrývá své skutečné pocity. Až po zhlédnutí filmu jsem zjistila, že existují nějaké předchozí díly; naštěstí se jedná jen o volnou návaznost a co jsem tak slyšela, tenhle díl je stejně nejlepší. Co musím zmínit je to, že film existuje pouze s dánským dabingem - české titulky sice má, ale i tak jsem měla trochu obavy. Nakonec jsem však s tím neměla žádný problém, nevadilo mi, že mluvenému slovu nerozumím a v pohodě jsem vše stíhala vnímat.

Když jsme jely z kina domů, hodně jsme o tom ještě s mamkou diskutovaly a došly jsme k několika nedořešeným koncům - sice drobnosti, ale pár věcí, které nám nedávaly smysl, jsme přeci jen objevily. Původně jsem si myslela, že to třeba bude více dořešené v knižní předloze, ale ta je prý něco úplně jiného než film (dějově i jinak). Nicméně můžu říct, že film je plný nečekaných zvratů a hrozně se mi líbilo, jak je všechno propojeno se vším, každá nová informace je jako díl skládačky a dohromady vám to dá celý obraz. Občas detektiv Carl připomínal Sherlocka Holmese, jak mu nějaké věci docházely, na první pohled naprosto nesmyslně, ale alespoň z mého pohledu to byla součást jeho charakteru. A jsem ráda, že mi jeden důležitý "zvrat" došel mnohem dřív, než na to vůbec přišlo - to jsem asi zase já využila své Holmesovské dedukční schopnosti :D

Celkově bych film hodnotila kladně, je to thriller jak se patří a v některých momentech budete jen tisknout pěsti a modlit se, aby to dopadlo dobře. Scénář i herecké obsazení je naprosto bravurní, postavy vám přirostou k srdci a cítíte všechno, co cítí oni. Jak jsem říkala, není to něco, co by mě zaujalo na první pohled, ale když už jsem tam seděla, rychle mě dokázala Složka 64 strhnout a držet pozornost po dobu celého filmu. A i když třeba tento žánr nevyhledáváte, určitě doporučuju alespoň vyzkoušet - protože už jen to, že je příběh inspirovaný skutečnými událostmi, dává filmu nový rozměr. A ačkoliv je to spíše taková jednorázovka a znovu bych ho vidět nemusela... myslím, že litovat nebudete.

Hned ze začátku se přiznám, že krimi/detektivky nesleduju ani nečtu a celkově to není žánr, který bych vyhledávala. Mým původním motivem, proč jsem se seriálem vůbec začala, byl pohledný herec v hlavní roli - sama jsem nečekala, že mě to nakonec tolik pohltí. Už po zhlédnutí pilotního dílu jsem totiž věděla, že jsem objevila poklad. Často jsem při sledování ztrácela pojem o realitě a nikdy jsem nedokázala zůstat jen u jednoho dílu; často jsem koukala i hluboko do noci a věřte mi, nelituju jediné sekundy.

Stačilo mi pouhých 10 minut a Neal Caffrey si mě získal. Není se čemu divit, Neal je totiž okouzlující, plný humoru a sarkastických poznámek, ale v hloubi duše romantik. A navíc je to talentovaný umělec, co více si přát? Ale dost o něm, White Collar je totiž mnohem víc než jen pěkná tvářička v hlavní roli. Za celých těch 6 sérií nebyla jediná chvíle, kdy bych se nudila. Tvůrci vždy věděli, kdy mají dát nějaký zvrat a co udělat proto, aby si diváky zachovali. Ono to možná nezní až tak zajímavě - 6 sérií (81 dílů) pouze o tom, jak jistý padělatel pracuje pro FBI? Ale věřte mi, White Collar není žádná obyčejná detektivka, kde by se každý díl řešil nový případ a díly spolu navzájem nesouvisely. Ne, v pozadí je mnohem větší obraz, kterému musíte věnovat pozornost a čím více koukáte, tím více věcí do sebe zapadá.

Postavy se chovají reálně - odvážně, ale zároveň lidsky, chytře, ale ne jako by četly scénář dříve než my; tleskám, výborně napsáno! Kromě Neala si zamilujete i jeho všude přítomného parťáka Mozzieho, agenta Petera Burka i jeho úžasnou manželku Elizabeth. "Záporáci" vás budou štvát a fascinovat zároveň. O ději jsem už mluvila, o tom jak zaujme, nenudí a vždy se něco děje. Věřte mi, že nebudete zklamání pokud dáte na mé doporučení - ať už krimi sledujete či ne, běžte do toho! Rozhodně nebudete litovat :)

Snaž už jen zbývá malé zhodnocení konce poslední série (bez spoilerů, slibuju). Tvůrci si s vámi na konci dost hrají, do poslední chvíle vlastně ani nevíte, co se přesně stalo - osobně si myslím, že se jedná o uspokojivý konec, i když bych možná sama preferovala něco trochu jiného. White Collar je případně i otevřen dalšímu pokračování, které bych osobně hrozně ráda uvítala, i když toho se už určitě nedočkáme. Samozřejmě, všechno má své chyby, i tento seriál, ale upřímně si myslím, že je to jeden z nejlepších seriálů, které jsem kdy měla možnost vidět (a ráda na něj čas od času kouknu znovu). A jak jsem zmínila, to ani krimi nesleduju :D