Murdered: Soul Suspect je detektivní počítačová hra, která vás vtáhne do děje a nepustí vás, dokud nedojdete do konce a neodhalíte pravdu. Mnohdy vás hraní pohltí natolik, že ani nedáváte pozor na čas a najednou jsou dvě hodiny ráno a vy musíte jít spát a doufat, že z démonů, kteří vás ve hře pronásledují, nebudete mít noční můry. 

Příběh vypráví o detektivovi jménem Ronan O'Connor, který umírá při řešení případu sériového vraha, ale záhy se vrací zpět jako duch a musí vyřešit vlastní vraždu, jinak se neposune dál. Pokud zdáte filmy jako je Duch (1990) nebo Síla (1994), už jste s tímto námětem obeznámeni, jen tentokrát jdeme ještě o krok dál v podobě démonů, kteří vás celou hru děsí, a mladé dívky, která dokáže s duchy komunikovat a která je (dost možná) vaší jedinou šancí na spásu.

Pokud detektivní příběhy nejsou váš šálek čaje, pořád má toho hra dost co nabídnout (mluvím z osobní zkušenosti, já na krimi taky nikdy nebyla). Scénář i jednotlivé postavy jsou napsány velmi dobře a realisticky - hned jsem si oblíbila hlavního hrdinu Ronana i další postavy, které se kolem něj pohybovaly. Vrah zvaný Bell Killer vzbuzoval občas strach, občas vztek (rozhodně jste neměli chuť ho jen tak nechat běžet), takže vlastně záporák tak, jak má být!

Za plnou cenu můžete hru získat za 20 euro, já ji ale zakoupila ve slevě za 2,99€. Ačkoli jsem se při hraní velmi bavila, spíše bych doporučila si na tu slevu počkat, za tu cenu je totiž hra poměrně krátká. I když budete dělat vedlejší úkoly (kterým tam už tak moc není), zabere vám hra maximálně 7-8 hodin.

Kromě vedlejších úkolů můžete také v každé lokaci sbírat různé předměty a pokud zvládnete sesbírat všechny, dozvíte se nějaké nové lore (ať už minulost samotných postav nebo historii konkrétního místa a toho, co se tam dělo). Na sesbírání všech artefaktů je i achievement, ale abyste je všechny objevili, musíte být opravdu hodně důkladní (já skončila na čísle 163/242 a to mi přišlo, že jsem se koukala opravdu všude). Pokud jste ve hrách vášniví sběratelé, tohle je něco pro vás a pokud ne - nevadí, sice se tím dozvídáte nové věci, ale není to nic vysloveně důležitého, co se týče hlavního příběhu.

Jak už jsem zmiňovala předtím, nejen že je vaším úkolem vyřešit vlastní vraždu a najít vraha, ale také vám vyšetřování znepříjemňují nejrůznější démoni, kteří by si rádi pochutnali na vaší duši. Můžete se jim vyhýbat (velmi obtížně), většinou se však k nim musíte připlížit a zabít je (stisknutím požadované klávesy a tlačítka myši). Pro mě tohle byly jedny z nejhorších pasáží hry - také nejvíce hororové - kdy jsem se kolikrát i pěkně lekla. Podle mě tyhle "akční" části ve hře vůbec být nemusely, spíše odváděly pozornost od příběhu a zbytečně zdržovaly... navíc když si vás ten démon všiml, začal vás pronásledovat a vy jste tak byli nuceni se schovávat a neustále měnit skrýše, dokud vás zase nenechá na pokoji. Což někdy trvalo až bolestně dlouho. A teprve pak jste se mohli pokusit ho zlikvidovat znovu. Bez toho jste pokračovat nemohli, protože vám ten démon stál v cestě...

Co bych ráda zmínila je konec hry. Nebudu spoilerovat, jak to dopadlo, nicméně musím říct, že jsem to absolutně nečekala a to finální rozuzlení mě vážně dostalo. Sama jsem měla několik teorií, některé byly pravdě blíže, ale i tak vlastně byly dost daleko. Líbilo se mi, jak informace postupně splývaly do sebe až vytvořily celý obraz (a také skutečnost, že jste během hraní sami museli hledat důkazy a vyvodit z toho závěr).

SPOILER:

Jen bych chtěla zmínit jednu věc, která mě ve hře dost zklamala a to ta skutečnost, že se Rex (Ronanův nejlepší přítel a parťák) nedozvěděl pravdu o tom, že tam Ronan byl jako duch. Joy se s Rexem viděla, mohla mu to říct... taková ta klasická "zeptej se na něco, co by mohl vědět jen Ronan." Vážně jsem doufala, že tam nějaká taková scéna bude, ale bohužel. Je to jen drobnost, ale potěšila by.

Kolem a kolem se mi hra líbila, grafické zpracování je velmi pěkné, příběh skvělý, snad jen ty pasáže s démony mě dost otravovaly, nicméně mě to od hraní ve finále stejně úplně neodradilo a dalo se to přežít. Nejednou mě dialogy postav rozesmály, občas jsem se vylekala a občas se pousmála nad tím, že jsem mohla nějakému dalšímu duchovi pomoci najít klidu. Celkově bych tedy Murdered: Soul Suspect i zážitek z hraní hodnotila kladně a doporučila komukoli, kdo si občas rád něco zahraje a komu tohle téma a žánr přijde atraktivní.

***