Používá technologii služby Blogger.
  • Domovská stránka
  • Recenze
    • Knihy
    • Filmy
    • Seriály
    • Divadlo
    • Videohry
    • Kosmetika
    • Ostatní
  • Nákupy
    • Fashion
    • Kosmetika
    • Knihy
  • Moje tvorba
    • Próza
    • Poezie
    • Kreslení
    • Fotografování
    • Grafika
  • Zážitky
  • Ostatní
    • Blog
    • Recepty
    • Spolupráce
Email tumblr deviantart pinterest

Lucy Villain


Po konci minulého dílu jsem se dost těšila na pokračování a na to, jak vlastně celý příběh skončí (zároveň jsem se toho ale i obávala). Víceméně od začátku Dcery jsem si myslela, že vím, koho si Eadlyn vybere, takže když se začalo ukazovat, že to nebude tak snadné, byla jsem  rozhodně nadšená (nemám ráda, když je konec předvídatelný od samého začátku). A o to víc mě potěšilo, když se začala sbližovat s mou nejoblíbenějším postavou (o tomhle víc v sekci spoilerů).

Autorka mě velmi příjemně překvapila, už dlouho jsem nebyla takhle spokojená s koncem nějaké série (i když mi tam chybělo pár dořešených detailů, ale o tom taky později). Celkově tuhle knížku hodnotím o něco lépe než Dceru a určitě doporučuju všem milovníkům Selekce tyto dva díly přečíst (rovnou říkám, že vám bude v prvním díle Eady vadit, ale slibuju, že se to zlepší).

"Měla jsem moc, ale nevěděla jsem, jak ji použít. Byla jsem vládcem, který netušil jak vést. Byla jsem dvojčetem, které zůstalo samo. Byla jsem dcerou bez rodičů. Měla jsem půl tuctu nápadníků a nebyla jsem si jistá, jak se zamilovat."

Jak jsem řekla, Eadlyn se od předchozího dílu dost změnila, konečně se z ní stala sympatická postava, se kterou čtenář může i soucítit. Zajímal mě její život a bavily mě číst její společné scény s ostatními kluky ze selekce, ale i s její rodinou. Stále si stojím za tím, že Maxona, Americu a Aspena moc nepoznávám, když jsou dospělí, ale to se dalo čekat.

Uvedla bych jeden zápor, který souvisí spíše s překladem a korekcí: ke konci knihy jsem nacházela stále více a více překlepů nebo dokonce i vynechaných slov. Většinou to moc neřeším, ale tady mě to už celkem rušilo (což je ovšem vina nakladatelství/korektora, ne autorky).

"Vždycky jsi Eadlyn. A vždycky jsi královna. Pro ostatní jsi vším. A pro mě jsi mnohem víc."

SPOILERY

Jak jsem už zmínila, od samého začátku Dcery jsem si myslela, kdoví jak bude konec předvídatelný. Byla jsem si na 99% jistá, že Eadlyn skončí s Kilem a že autorka využije to klasické "na začátku se nesnáší, pak se do sebe zamilují" klišé. O to víc mě Koruna překvapila. Musím říct, že Erika/Eikka jsem si hrozně zamilovala už v předchozím díle a nebála bych se říct, že byl mou nejoblíbenější postavou, ale ani ve snu by mě nenapadlo, že se do něj nakonec zamiluje i Eady. Přeci jen, nebyl součástí Selekce, jak jen by spolu mohli skončit? Proto jsem se tolik bála konce, bála jsem se, že si Eadlyn přeci jen vezme Kila (později Henriho), Erika už nikdy neuvidí, BUM špatný konec (aspoň pro mě). A ačkoliv ty přeslazené šťastné konce zase tolik nemusím... tentokrát se mi při čtení vážně ulevilo a nemohla jsem se přestat usmívat. Za což nejspíš může i moje vlastní láska k Erikovi :D

Co mě taky dostalo, bylo Haleovo přiznání, že je zamilovaný do Eana. Zrovna jsem tu pasáž četla cestou autem a vím, že jsem nahlas vykřikla: "Moment, co?!" a začala jsem se smát, protože jsem to absolutně nečekala! Halea jsem taky měla dost ráda ("Každý den něco"), ale musím uznat, že to byl dobrý způsob, jak se zbavit hned dvou finalistů zároveň :D

Nakonec bych chtěla trochu okomentovat situaci s Maridem. Dost rychle mi začalo být jasné, že se mu nedá věřit a jeho náhlá touha po koruně mě ani trochu nepřekvapila. Trochu mě zklamalo, jak se to s ním nakonec (možná až moc uspěchaně) vyřešilo, nemyslím si, že by to bylo tak snadné. Stále ho spousta lidí podporovala a nedivila bych se, kdyby požadovali, aby Eady zrušila zasnoubení s Eikkem. Je škoda, že jsme se už nedočetli, jak na tuhle informaci reagovala veřejnost, upřímně si nemyslím, že byli moc nadšení - což Eadlyn samozřejmě nemusí zajímat, měla pravdu v tom, že je to její život a ano, rozhodně si zaslouží být šťastná.

HODNOCENÍ
8/10

***

A to je pro dnešní článek vše!

Znáte knihu, četli jste ji? Čtete rádi YA romantiku nebo preferujete jiné žánry?
Share
Tweet
Pin
Share
No comments

Trvalo mi HODNĚ dlouho, než jsem se k této knize dostala. Původní trilogii jsem si naprosto oblíbila (i když je to už pár let, co jsem ji naposled četla), ale o tomto pokračování jsem slyšela spíše zápornější recenze, takže jsem se trochu bála, jak to nakonec bude. Poslední kniha, kterou jsem četla, mi zabrala více než půl roku - myslela jsem si, že je to tím, jak jsem si čtení hrozně odvykla kvůli maturitní četbě, ale teď už mi je jasné, že to bylo spíše onou knihou, než něčím jiným. Dceru jsem zhltla jedním dechem a hned jsem si musela zajít do knihkupectví pro další díl. Zkrátka jsem se nemohla dočkat, jak to dopadne! 

"Existují věci, které se o sobě nedozvíš, dokud někoho dalšího nevpustíš do útrob svého srdce."

Rozjezd byl trochu pomalejší, ale jakmile se tam objevili vybraní nápadníci, nemohla jsem se od čtení odtrhnout. Hned od začátku jsem měla svůj tip (co se týče toho, s kým Eadlyn skončí) - což by dle mého bylo celkem klišé - ale na konci tohoto dílu si už nejsem tak jistá. Stále si myslím, že je to nejpravděpodobnější možnost, ale pár dalších nápadníků mě dost překvapilo. Mám mezi nimi hned několik oblíbenců a doufám, že se v pokračování dočkám více romantických scén (škoda, že můj největší oblíbenec ani není součástí Selekce a Eady s ním tak nejspíš skončit nemůže). 

Co musím uvést jako veliké mínus, je chování hlavní hrdinky, za které by si občas zasloužila minimálně pohlavek (především v první polovině knihy). Taky je zvláštní vidět Americu, Maxona i Aspena jako dospělé, pořád si na to nemůžu úplně zvyknout, přijdou mi jako zcela jiní lidé... 


Nemyslím si, že bych někdy u nějaké knihy brečela. Přesto jsem měla na konci Dcery slzy v očích, a to hned dvakrát. Události, které se tam staly, na mě měly až podivně emocionální dopad, což jsem vůbec nečekala.

Na původní trilogii to asi nemá, ale pořád jsem si čtení hrozně užila a těším se na další díl. Fanouškům Selekce doporučuju minimálně vyzkoušet (vždy se dá využít knihovna místo knihkupectví), jen se musíte dostat přes začátek a princeznino příšerné chování.

HODNOCENÍ
7/10

***

A to je pro dnešní článek vše!

Znáte knihu, četli jste ji? Čtete rádi YA romantiku nebo preferujete jiné žánry?
Share
Tweet
Pin
Share
No comments

Kniha mi byla doporučena kamarádkou a ačkoliv jsem už dlouho kromě fantasy nic jiného nečetla, musím říct, že mě tento román příjemně překvapil. Nikdy jsem se nenudila a stránky jsem hltala jako divá - nemohla jsem se dočkat, jak celý příběh vlastně dopadne. Jak už je uvedeno v anotaci, kniha je o dívce, která je svědkyní vraždy a její život se přes noc převrátí vzhůru nohama. Stane se součástí programu na ochranu svědků a je poslána do malého městečka v Nebrasce, kde musí zůstat celé léto - větší horor si ani neumí představit. Jak to tak ale bývá, ne všechno je na první pohled jak se zdá a když se Stella seznámí s mladým Chetem Falconerem, začne o svém přesvědčení rychle pochybovat... 

"To rostoucí teplo mezi námi znamenalo potíže."

Stellu budete ze začátku nesnášet - teda, alespoň nám s kamarádkou hrozně lezla na nervy. Její charakter se v průběhu knihy hodně rozvine a jak se postupně dozvídáte jednotlivé kousky skládačky z její minulosti, tím více ji začnete chápat. Jak už jsem zmínila, další důležitou postavou je Chet, okouzlující mladík z Thunder Basin. Hodně jsem si ho oblíbila a doufala jsem, že to mezi ním a Stellou dopadne dobře. Ani jeho příběh není tak veselý, jak se může na první pohled zdát a za tím širokým úsměvem se skrývá spousta bolesti.

Kniha se četla hrozně snadno. Kapitoly nebyly nijak zvlášť dlouhé, takže výhoda, když třeba nemáte na čtení celý den a řeknete si, že jen "dočtete kapitolu", než půjdete dělat něco jiného. Kniha končí víceméně šťastným koncem, možná trochu otevřeně, co se týče budoucna (pro teď je vše vyřešeno, ale nevěřím, že by byla budoucnost tak růžová, jak se může zdát). To je ale jen můj osobní náhled na věc. Ke konci bych ještě chtěla říct, že byl hrozně napínavý - natolik, že jsem přeskakovala odstavce, abych se dozvěděla, jak to dopadne, a pak jsem se musela vracet :D 

"Zabořila jsem svou tvář do polštáře a dala průchod slzám."

Na závěr bych ještě chtěla říct, že ačkoliv se mi kniha líbila, není to něco, co bych musela číst dvakrát. Zároveň je to první kniha, kterou jsem od autorky četla; slyšela jsem, že její další knihy jsou ještě lepší, tak třeba někdy vyzkouším :) Příběh rozhodně doporučuju - zabaví a zaručeně nezklame!

HODNOCENÍ
7/10

***

A to je pro dnešní článek vše!

Znáte knihu? Čtete rádi thrillery a romantické příběhy nebo preferujete jiné žánry?
Share
Tweet
Pin
Share
No comments

Tenhle film bych si ve volném čase sama od sebe nepustila a když jsem si před zhlédnutím četla obsah, tak jsem si ani nemyslela, že mě bude nějak extra bavit (šla jsem na něj jen proto, protože mamka vyhrála lístky zdarma). Nakonec jsem ale byla velmi mile překvapena. Jedná se o celkem drsný příběh, který vychází z pravdivých událostí z historie Dánska. Ze situací, do kterých se některé postavy dostávají, vám naskakuje husí kůže a jste rádi, že jste v té době vlastně nemuseli žít. Celý příběh se prolíná mezi dvěma časovými liniemi, minulostí a současností, kde v současnosti se připojíte k pátrání temperamentního detektiva Carla a jeho partnera Assada, zatímco v minulosti prožíváte situaci na dívčí ubytovně na ostrově Sprogø.


Líbilo se mi, jak byl do těch "temných momentů" zařazen i humor a celkově jsem si oblíbila Carlův charakter, skvělý příklad člověka, který za ledovou maskou skrývá své skutečné pocity. Až po zhlédnutí filmu jsem zjistila, že existují nějaké předchozí díly; naštěstí se jedná jen o volnou návaznost a co jsem tak slyšela, tenhle díl je stejně nejlepší. Co musím zmínit je to, že film existuje pouze s dánským dabingem - české titulky sice má, ale i tak jsem měla trochu obavy. Nakonec jsem však s tím neměla žádný problém, nevadilo mi, že mluvenému slovu nerozumím a v pohodě jsem vše stíhala vnímat.


Když jsme jely z kina domů, hodně jsme o tom ještě s mamkou diskutovaly a došly jsme k několika nedořešeným koncům - sice drobnosti, ale pár věcí, které nám nedávaly smysl, jsme přeci jen objevily. Původně jsem si myslela, že to třeba bude více dořešené v knižní předloze, ale ta je prý něco úplně jiného než film (dějově i jinak). Nicméně můžu říct, že film je plný nečekaných zvratů a hrozně se mi líbilo, jak je všechno propojeno se vším, každá nová informace je jako díl skládačky a dohromady vám to dá celý obraz. Občas detektiv Carl připomínal Sherlocka Holmese, jak mu nějaké věci docházely, na první pohled naprosto nesmyslně, ale alespoň z mého pohledu to byla součást jeho charakteru. A jsem ráda, že mi jeden důležitý "zvrat" došel mnohem dřív, než na to vůbec přišlo - to jsem asi zase já využila své Holmesovské dedukční schopnosti :D


Celkově bych film hodnotila kladně, je to thriller jak se patří a v některých momentech budete jen tisknout pěsti a modlit se, aby to dopadlo dobře. Scénář i herecké obsazení je naprosto bravurní, postavy vám přirostou k srdci a cítíte všechno, co cítí oni. Jak jsem říkala, není to něco, co by mě zaujalo na první pohled, ale když už jsem tam seděla, rychle mě dokázala Složka 64 strhnout a držet pozornost po dobu celého filmu. A i když třeba tento žánr nevyhledáváte, určitě doporučuju alespoň vyzkoušet - protože už jen to, že je příběh inspirovaný skutečnými událostmi, dává filmu nový rozměr. A ačkoliv je to spíše taková jednorázovka a znovu bych ho vidět nemusela... myslím, že litovat nebudete.

HODNOCENÍ
6/10

***

A to je pro dnešní článek vše!

Znáte film? Sledujete rádi kriminální filmy a seriály nebo preferujete jiné žánry?
Share
Tweet
Pin
Share
No comments

Hned ze začátku se přiznám, že krimi/detektivky nesleduju ani nečtu a celkově to není žánr, který bych vyhledávala. Mým původním motivem, proč jsem se seriálem vůbec začala, byl pohledný herec v hlavní roli - sama jsem nečekala, že mě to nakonec tolik pohltí. Už po zhlédnutí pilotního dílu jsem totiž věděla, že jsem objevila poklad. Často jsem při sledování ztrácela pojem o realitě a nikdy jsem nedokázala zůstat jen u jednoho dílu; často jsem koukala i hluboko do noci a věřte mi, nelituju jediné sekundy.


Stačilo mi pouhých 10 minut a Neal Caffrey si mě získal. Není se čemu divit, Neal je totiž okouzlující, plný humoru a sarkastických poznámek, ale v hloubi duše romantik. A navíc je to talentovaný umělec, co více si přát? Ale dost o něm, White Collar je totiž mnohem víc než jen pěkná tvářička v hlavní roli. Za celých těch 6 sérií nebyla jediná chvíle, kdy bych se nudila. Tvůrci vždy věděli, kdy mají dát nějaký zvrat a co udělat proto, aby si diváky zachovali. Ono to možná nezní až tak zajímavě - 6 sérií (81 dílů) pouze o tom, jak jistý padělatel pracuje pro FBI? Ale věřte mi, White Collar není žádná obyčejná detektivka, kde by se každý díl řešil nový případ a díly spolu navzájem nesouvisely. Ne, v pozadí je mnohem větší obraz, kterému musíte věnovat pozornost a čím více koukáte, tím více věcí do sebe zapadá.


Postavy se chovají reálně - odvážně, ale zároveň lidsky, chytře, ale ne jako by četly scénář dříve než my; tleskám, výborně napsáno! Kromě Neala si zamilujete i jeho všude přítomného parťáka Mozzieho, agenta Petera Burka i jeho úžasnou manželku Elizabeth. "Záporáci" vás budou štvát a fascinovat zároveň. O ději jsem už mluvila, o tom jak zaujme, nenudí a vždy se něco děje. Věřte mi, že nebudete zklamání pokud dáte na mé doporučení - ať už krimi sledujete či ne, běžte do toho! Rozhodně nebudete litovat :)

"Vždy, když tohle uděláš, tak kontroluju, jestli mám peněženku."

Snaž už jen zbývá malé zhodnocení konce poslední série (bez spoilerů, slibuju). Tvůrci si s vámi na konci dost hrají, do poslední chvíle vlastně ani nevíte, co se přesně stalo - osobně si myslím, že se jedná o uspokojivý konec, i když bych možná sama preferovala něco trochu jiného. White Collar je případně i otevřen dalšímu pokračování, které bych osobně hrozně ráda uvítala, i když toho se už určitě nedočkáme. Samozřejmě, všechno má své chyby, i tento seriál, ale upřímně si myslím, že je to jeden z nejlepších seriálů, které jsem kdy měla možnost vidět (a ráda na něj čas od času kouknu znovu). A jak jsem zmínila, to ani krimi nesleduju :D

HODNOCENÍ
9/10

***

A to je pro dnešní článek vše!

Znáte seriál? Sledujete rádi kriminální filmy a seriály nebo preferujete jiné žánry?
Share
Tweet
Pin
Share
No comments
Fotky v článku jsou mé vlastní screenshoty ze hry. 

Murdered: Soul Suspect je detektivní počítačová hra, která vás vtáhne do děje a nepustí vás, dokud nedojdete do konce a neodhalíte pravdu. Mnohdy vás hraní pohltí natolik, že ani nedáváte pozor na čas a najednou jsou dvě hodiny ráno a vy musíte jít spát a doufat, že z démonů, kteří vás ve hře pronásledují, nebudete mít noční můry. 

Příběh vypráví o detektivovi jménem Ronan O'Connor, který umírá při řešení případu sériového vraha, ale záhy se vrací zpět jako duch a musí vyřešit vlastní vraždu, jinak se neposune dál. Pokud zdáte filmy jako je Duch (1990) nebo Síla (1994), už jste s tímto námětem obeznámeni, jen tentokrát jdeme ještě o krok dál v podobě démonů, kteří vás celou hru děsí, a mladé dívky, která dokáže s duchy komunikovat a která je (dost možná) vaší jedinou šancí na spásu.

Pokud detektivní příběhy nejsou váš šálek čaje, pořád má toho hra dost co nabídnout (mluvím z osobní zkušenosti, já na krimi taky nikdy nebyla). Scénář i jednotlivé postavy jsou napsány velmi dobře a realisticky - hned jsem si oblíbila hlavního hrdinu Ronana i další postavy, které se kolem něj pohybovaly. Vrah zvaný Bell Killer vzbuzoval občas strach, občas vztek (rozhodně jste neměli chuť ho jen tak nechat běžet), takže vlastně záporák tak, jak má být!


Za plnou cenu můžete hru získat za 20 euro, já ji ale zakoupila ve slevě za 2,99€. Ačkoli jsem se při hraní velmi bavila, spíše bych doporučila si na tu slevu počkat, za tu cenu je totiž hra poměrně krátká. I když budete dělat vedlejší úkoly (kterým tam už tak moc není), zabere vám hra maximálně 7-8 hodin.

Kromě vedlejších úkolů můžete také v každé lokaci sbírat různé předměty a pokud zvládnete sesbírat všechny, dozvíte se nějaké nové lore (ať už minulost samotných postav nebo historii konkrétního místa a toho, co se tam dělo). Na sesbírání všech artefaktů je i achievement, ale abyste je všechny objevili, musíte být opravdu hodně důkladní (já skončila na čísle 163/242 a to mi přišlo, že jsem se koukala opravdu všude). Pokud jste ve hrách vášniví sběratelé, tohle je něco pro vás a pokud ne - nevadí, sice se tím dozvídáte nové věci, ale není to nic vysloveně důležitého, co se týče hlavního příběhu.


Jak už jsem zmiňovala předtím, nejen že je vaším úkolem vyřešit vlastní vraždu a najít vraha, ale také vám vyšetřování znepříjemňují nejrůznější démoni, kteří by si rádi pochutnali na vaší duši. Můžete se jim vyhýbat (velmi obtížně), většinou se však k nim musíte připlížit a zabít je (stisknutím požadované klávesy a tlačítka myši). Pro mě tohle byly jedny z nejhorších pasáží hry - také nejvíce hororové - kdy jsem se kolikrát i pěkně lekla. Podle mě tyhle "akční" části ve hře vůbec být nemusely, spíše odváděly pozornost od příběhu a zbytečně zdržovaly... navíc když si vás ten démon všiml, začal vás pronásledovat a vy jste tak byli nuceni se schovávat a neustále měnit skrýše, dokud vás zase nenechá na pokoji. Což někdy trvalo až bolestně dlouho. A teprve pak jste se mohli pokusit ho zlikvidovat znovu. Bez toho jste pokračovat nemohli, protože vám ten démon stál v cestě...

Co bych ráda zmínila je konec hry. Nebudu spoilerovat, jak to dopadlo, nicméně musím říct, že jsem to absolutně nečekala a to finální rozuzlení mě vážně dostalo. Sama jsem měla několik teorií, některé byly pravdě blíže, ale i tak vlastně byly dost daleko. Líbilo se mi, jak informace postupně splývaly do sebe až vytvořily celý obraz (a také skutečnost, že jste během hraní sami museli hledat důkazy a vyvodit z toho závěr).

SPOILER:

Jen bych chtěla zmínit jednu věc, která mě ve hře dost zklamala a to ta skutečnost, že se Rex (Ronanův nejlepší přítel a parťák) nedozvěděl pravdu o tom, že tam Ronan byl jako duch. Joy se s Rexem viděla, mohla mu to říct... taková ta klasická "zeptej se na něco, co by mohl vědět jen Ronan." Vážně jsem doufala, že tam nějaká taková scéna bude, ale bohužel. Je to jen drobnost, ale potěšila by.


Kolem a kolem se mi hra líbila, grafické zpracování je velmi pěkné, příběh skvělý, snad jen ty pasáže s démony mě dost otravovaly, nicméně mě to od hraní ve finále stejně úplně neodradilo a dalo se to přežít. Nejednou mě dialogy postav rozesmály, občas jsem se vylekala a občas se pousmála nad tím, že jsem mohla nějakému dalšímu duchovi pomoci najít klidu. Celkově bych tedy Murdered: Soul Suspect i zážitek z hraní hodnotila kladně a doporučila komukoli, kdo si občas rád něco zahraje a komu tohle téma a žánr přijde atraktivní.

HODNOCENÍ
7/10

***

To je od dnešního článku vše!

Znáte tuto hru a pokud ano, hráli jste ji? Jak se vám líbila?

Děkuji za přečtení a přeji krásný den! L. V. ♥
Share
Tweet
Pin
Share
No comments
Fotky v článku jsou mé vlastní screenshoty ze hry. 

Lake of Voices je free-to-play vizuální novela, ve které se ocitáte v roli strážkyně Kikky, která musí spolu se svým společníkem Bemellem přejít jezero Sinnlos. Jezero je však plné nástrah a temných monster a pokud se chce dvojice dostat na opačnou stranu, budou potřebovat průvodce. Během své cesty potkají i další společníky a kdo cestu přežije a kdo zemře - to je pouze na vás a vašich rozhodnutích. I přes temný a děsivý příběh máte možnost rozvinout romanci s kýmkoli ze svých společníků, ale ani čerstvě vybudovaný vztah vám šťastný konec nezaručí. Každé rozhodnutí má své následky a od smrti vás může dělit jediná chyba...

Přiznám se, vizuální novely jsem vždy hrála spíše na mobilu, na počítači jsem je nikdy moc nevyhledávala. Když na mě ale na Steamu tahle hra vyskočila, nemusela jsem přemýšlet příliš dlouho; zaujala mě na první pohled a to i přes to, že nejsem fanouškem hororu ani thrillerů a u her to platí dvojnásobně. I hned po instalaci následovalo několikahodinové hraní hluboko do noci, které pak pokračovalo i následujícího večera (určitě doporučuju hrát se sluchátky a ve tmě, hodně to pomůže při vytváření atmosféry).

"Ano, můžete jít všichni tři, ale v takovém počtu alespoň jeden z vás zemře, než se dostaneme na druhou stranu."

Když říkám několikahodinové hraní, tak musím upozornit, že herní doba (na jeden průběh příběhem) není příliš dlouhá. Já příběh odehrávala několikrát po sobě, protože jsem měla problém dostat konec, který jsem sama chtěla - opravdu stačí jediné rozhodnutí a jste nahraní. Hra má ohromné množství konců, které se odvíjejí od vašich rozhodnutí, od postavy se kterou zrovna flirtujete a od toho kdo vám zemře a kdo ne. Konce mohou být dobré, hořkosladké nebo doslova příšerné. Při několikátém hraní vám velmi pomůže tlačítko "skip", které vás rychlostí blesku dostane k další dialogové možnosti, takže nemusíte znovu číst a odklikávat to, co jste už jednou četli a co si pamatujete. A jak jsem říkala, někdy může konec změnit jeden jediný detail.

Já mám na Steamu nahraných necelých 6 hodin a prošla jsem možná půlku všech konců (a dost možná ani to ne), z čehož jsem zkoušela romanci (a pídila se po dobrém konci) se dvěma ze čtyř nabízených postav. Každý si určitě najde svého oblíbence, ale za mě The Guide (tedy onen tajemný průvodce) rozhodně vítězí :)

Hodit lucernu. x Dívat se.

Co se týče dialogových možností, existují dvě varianty: časově omezené a neomezené. Kvůli těm časovaným možnostem doporučuji mít ruku neustále na myši a být připraveni rychle reagovat, pokud bude třeba. Přiznám se, že toho jsem se celkem bála, protože v podobných hrách sotva stihnu přečíst nabízené možnosti, natož se nějak logicky rozhodnout, ale nakonec to nebylo tak hrozné. Času na rozhodnutí máte celkem dost a většinou se jedná o jednoduché, krátké volby.  Nicméně pozor, časované volby jsou často otázkou života a smrti vás nebo vašich společníků. A jedna menší rada: někdy je správnou volbou nevolit si vůbec a nechat časovat vypršet :)

Naopak časově neomezené volby určují váš vztah s jednotlivými společníky.

"S pozvednutým obočím kouknu na Bemelleho. Na jeho rtech pohrává letmý úsměv."

Co bych dále ráda zmínila je naprosto úžasný soundtrack. Hudba, která hraje na pozadí, mě dokázala naprosto pohltit a vždy navodila úžasnou atmosféru. Soundtrack se samozřejmě měnil podle situace, ať na nás číhali děsiví netvoři nebo jsem se začala sbližovat se svým vyvoleným - vždycky jsem měla pocit, že jsem přesně tam, kde hlavní hrdinka a že prožívám stejné emoce.

Hra také obsahuje krásné ilustrace, které se vám zobrazí při určitých scénách. V hlavním menu je pak album, kde se vám postupně ilustrace odemykají a můžete je tak sbírat. Já osobně nemám všechny a kdoví, jak dlouho by mi trvalo je všechny posbírat, i když jsem v pokušení se ke hře jednou vrátit (až zase zapomenu, jaké volby vedou k jakým koncům) a zkusit těch obrázků ulovit více. 

Mimochodem pro všechny sběratele: hra má i Steam achievementy, takže další věc, kterou můžete sbírat. Já jich odemkla 14/24 a jsem celkem spokojená, nepotřebuju je na 100 %, ale jak říkám, třeba jednou je taky dosbírám.

"Před námi stojí skupina slídičů. Jakmile nás zaslechnou, ve stejnou chvíli k nám otočí hlavy. Skoro jako by věděli, že se k nim blížíme. Nadechnu se."

Ve finále tuhle vizuální novelu hodnotím velmi kladně, umí krásně vykreslit atmosféru, příběh je chytlavý, na postavách vám záleží a když začnou umírat, bude vám jich líto. Příběh je vhodný i pro všechny, co nemají horory rádi (mluvím z osobní zkušenosti) a jasně, občas se budete v napjatých situacích bát, ale není to žádný extrém. Nečekají vás zde žádné jump scary, pouze úžasná hororová atmosféra a špetka romantiky k tomu. 

Navíc je hra zdarma, tak na co ještě čekáte? Pokud vám nevadí angličtina (český překlad hra bohužel nemá), tak jen do toho!

HODNOCENÍ
8/10

***

To je od dnešního článku vše!

Hrajete hry a pokud ano, zkoušeli jste již někdy nějakou vizuální novelu? Znáte tuto hru a pokud ano, hráli jste ji? Jak se vám líbila?

Děkuji za přečtení a přeji krásný den! L. V. ♥
Share
Tweet
Pin
Share
No comments
Newer Posts

O mně

O mně
25 y. o. | Kreativní duše z Brna, která má velké sny a na všechno málo času. | Pokud máte zájem o spolupráci, pište na lucy-villain@centrum.cz

Follow me on Instagram

  • (osobní)
  • (kreslení)
  • (focení)

Translate

Štítky

  • blog
  • fashion
  • filmy a seriály
  • fotografování
  • Grafika
  • knihy
  • kosmetika
  • kresby
  • poezie
  • próza
  • recenze
  • recepty
  • spolupráce
  • testování produktů
  • videohry
  • zážitky

Oblíbené příspěvky

  • TRENÝRKÁRNA.CZ | Testování produktů
  • BENU.CZ | Testování produktů
  • Je elektrický kartáček lepší než klasika? | NAZUBY.CZ

Pravidelní čtenáři

Archiv

  • ►  2024 (6)
    • září 2024 (1)
    • srpna 2024 (1)
    • června 2024 (2)
    • dubna 2024 (2)
  • ►  2022 (30)
    • listopadu 2022 (1)
    • října 2022 (2)
    • září 2022 (2)
    • srpna 2022 (5)
    • července 2022 (3)
    • června 2022 (4)
    • května 2022 (3)
    • dubna 2022 (3)
    • března 2022 (2)
    • února 2022 (2)
    • ledna 2022 (3)
  • ►  2021 (4)
    • prosince 2021 (1)
    • září 2021 (1)
    • srpna 2021 (1)
    • července 2021 (1)
  • ▼  2020 (23)
    • října 2020 (1)
    • září 2020 (2)
    • srpna 2020 (3)
    • července 2020 (3)
    • června 2020 (3)
    • května 2020 (4)
    • března 2020 (7)

Created with by ThemeXpose