Používá technologii služby Blogger.
  • Domovská stránka
  • Recenze
    • Knihy
    • Filmy
    • Seriály
    • Divadlo
    • Videohry
    • Kosmetika
    • Ostatní
  • Nákupy
    • Fashion
    • Kosmetika
    • Knihy
  • Moje tvorba
    • Próza
    • Poezie
    • Kreslení
    • Fotografování
    • Grafika
  • Zážitky
  • Ostatní
    • Blog
    • Recepty
    • Spolupráce
Email tumblr deviantart pinterest

Lucy Villain


Tentokrát jsem si pro vás připravila velmi netradiční článek a než začnu, chtěla bych poděkovat za nabídku spolupráce, díky které se s vámi dnes mohu podělit o své zkušenosti a zároveň trochu rozšířit povědomí o #DávejBacha. Tato „výzva“ se týká problematiky, o které se dle mého názoru v České republice příliš nemluví a se kterou se přesto potýká spousta žen (a nejen žen!) po celém světě. 


V rámci spolupráce jsem si mohla na stránkách HQH Systém vybrat jeden pepřový sprej nebo osobní alarm + jeden navíc pro vás do soutěže (k tomu se dostanu později). Vybrala jsem Obranný gel Sabre Red pro běžce s reflexním LED návlekem na ruku, díky kterému můžete mít pepřák okamžitě k dispozici a nemusíte ho lovit z kapsy (nedej bože z batohu, protože na něco takového nebudete mít v krizové situaci čas). I když já osobně neběhám, přišel mi reflexní návlek velice užitečný a dovedu si jeho použití představit třeba na procházkách nebo cyklo výletech. 


Říkáte si, proč brát pepřák na kolo, když každému útočníkovi hravě ujedete? Taky jsem si to myslela, dokud jsem v červenci tohoto roku nespatřila titulek článku: Útočník vyšel z křoví u přehrady v Brně a zbil mladou cyklistku. 23letou ženu napadl, když s kolem zastavila, aby v mobilu rychle zkontrolovala mapu. Verbálně a posléze fyzicky ji napadl, naštěstí se jí však podařilo utéct. Stejný muž se o několik týdnů pokusil znásilnit další ženu, opět neúspěšně, a v současné době je naštěstí už ve vazbě. 


Když jsem o tomhle četla, dost mě to vyděsilo, protože nebydlím daleko od místa, kde k tomu došlo. Celkově mi přijde, že poslední dobou stále častěji čtu o různých útocích tady v Brně – třeba v září muž pobodal ženu na mostě na Kolišti a to za bílého dne. Nevím, jestli se to teď děje častěji nebo si toho jen víc všímám, ale každopádně to je naprosto příšerné a je to jen další důvod k tomu, proč si pořídit nějakou osobní ochranu, zvlášť když jdete někam sami. Nikdy nevíte, na jakého magora můžete narazit a štěstí vám k úniku vždy stačit nemusí. 



Pořízení pepřáku mě napadlo již dříve, ale až letos jsem nad tím začala uvažovat nějak vážněji. Původním důvodem vlastně ani nebyly výše zmiňované příhody, jako spíš to, že jsem se začala trochu častěji vídat s různými týpky z Tinderu a ti samozřejmě hned nabízeli, že mě někam odvezou autem. Spousta z mých kámošek s tímhle nemá problém a to ani na první schůzce, ale mě to vždy tak trochu děsilo. Jasně, kámoškám to vždycky zatím vyšlo, ale podle mě opatrnosti není nazbyt. Zvlášť když jde o vaše bezpečí… a když na to přijde, první taková příhoda by mohla být i tou poslední. 


Přesto jsem pořízení pepřáku pořád odkládala a myslím, že za to mohla hlavně taková ta naučená mentalita na styl: jaká je pravděpodobnost, že se zrovna mně stane něco špatného? Na randíčka jsem si brala maximálně kapesní nožík, kterým bych se stejně asi neubránila a ještě by ho útočník mohl použít proti mně. Naštěstí pro mě jsem ten nožík nikdy použít nepotřebovala a mou nejhorší zkušeností z online randění je doposud jen neočekávaný ghosting. Zabolí, ale ne tolik jako vražda, žejo (: 


Pak ale přišla druhá věc: v listopadu jsem totiž začala pracovat v divadle jako uvaděčka/šatnářka (o tom zase jindy), odkud často odcházím po desáté večer a domů se dostávám kolem tři čtvrtě na jedenáct. A i když se pohybuju po známé trase a nechodím žádnými temnými uličkami, stejně se přes to rameno občas otočím a když vidím, že proti mně jde nějaké pochybné individuum, tak raději přejdu na opačnou stranu a předstírám, že přesně tím směrem potřebuju jít. 


Zrovna v létě se nám s kámoškou stalo, že jsme šly na představení do divadla (v Praze), ještě ani nebyla tma a procházely jsme přes Václavák (plnej lidí), když se na nás začal koukat takovej divnej chlap. Chvíli byl vedle nás, pak před námi a pořád se otáčel a nakonec skončil za námi. Já jsem dělala, že si ho nevšímám a dál jsem kámošce cosi vyprávěla. Skoro jsem na něj už zapomněla, když mě kámoška upozornila, že furt zírá, tak jsme raději přidaly do kroku a naštěstí jsme se mu ztratily za nejbližším rohem. 


Podobné zážitky často slýchávám i od dalších kámošek – o chlapech, co na ně nechutně zírají v hromadné dopravě, na ulici nebo třeba v práci. Jedna kámoška na takové individuum zase narazila, když byla se psem na procházce v lese. Zrovna jsem s ní měla mít sraz, ona ale měla zpoždění a nebrala telefon. Moc jsem to neřešila, protože taková už byla, vlastně by mě překvapilo, kdyby dorazila včas – ale tentokrát jí to trvalo fakt dlouho. Skoro půl hodiny. Nakonec konečně dorazila a řekla mi, že v tom lese byl nějaký chlap, který šel několik metrů před ní a pořád se na ni otáčel. Pak jí zmizel z dohledu za nějakou zatáčkou a když se k té zatáčce začala blížit i ona, začal její pes hrozně vrčet… což bylo neobvyklé. Nad ničím nepřemýšlela, okamžitě se otočila a začala utíkat zpátky, odkud přišla. Proto nakonec dorazila pozdě, ale hlavně, že se jí nic nestalo.



Tenhle strach zažívám již od dětství, dlouho předtím, než jsem začala bydlet v Brně. Vlastně můj nejhorší zážitek s úchylem se stal právě v městečku, kde jsem vyrůstala… 


S kámoškama jsme šly ze školy (bylo nám asi 12) a zastavily jsme se na našem oblíbeném hřišti. Byla tam i jedna maminka s dítětem, ale ti byli od nás poměrně daleko. My šly hnedka na houpačky, chvíli jsme kecaly a blbly, jako obvykle. Pak jsem si všimla, že u brány na hřiště (a u takové dlouhé zídky) stojí nějaký chlap a to rozpoložení bylo takové, že my ho viděly, ale ta maminka to měla za rohem, takže o něm vůbec nevěděla. Nejdřív jsem si myslela, že se jen zastavil, aby vykonal potřebu, jenomže pak mi došlo, že je otočený směrem k nám. A své… nádobíčko… drží v ruce a to velice viditelně. Nebudu to příliš rozebírat, každopádně jsme se přestaly hnedka houpat a zdrhly jsme dírou v plotě, která tam byla už nějakou dobu (měly jsme štěstí, bez ní byl jediný východ kolem toho chlapa). Ještě jsem viděla, že se vydává za námi, ale pak už jsem se neotáčela a prostě jsme utíkaly, dokud jsme nedorazily domů. Samozřejmě kvůli tomu rodiče jedné kamarádky hnedka zavolali policii, takže k nám o několik dnů později dorazil policista na výslech. Ani nevím, co pro mě bylo v tom věku děsivější – jestli ten úchyl nebo ten následný výslech. Protože věřte mi, muset tomu policistovi popisovat, co jsem viděla a co si pamatuju (a že toho moc nebylo), to byla taky hotová noční můra. 


Naštěstí se mi od té doby nic podobného nestalo, ale pamatuju si, že když jsem pak chodila pozdě domů, vytahovala jsem si vždy mobil a předstírala jsem, že s někým telefonuju. Kdosi mi to poradil, společně s tím klasickým trikem: vytáhni si klíče a dej si je mezi prsty. Problém je, že tohle nebude vždycky fungovat a minimálně ta metoda s klíčem vyžaduje, abyste se ke svému útočníkovi dostali zatraceně blízko. Což může být velice nebezpečné – s pepřákem alespoň máte pár metrů rezervu. 


A mimochodem, hrozbou nemusí být jen neznámý slizoun z ulice. Podobné zločiny (znásilnění, vraždy) se často dějí právě od lidí, které znáte. Může to být váš partner, nevlastní otec, strýc a samozřejmě nemusí podobné nebezpečí přicházet jen od mužů a nemusí být směřované pouze na ženy. A to neříkám proto, abych ve vás vyvolala paniku a pochyby nad vlastními přáteli a rodinou, ale jak jsem už zmínila na začátku… opatrnosti není nazbyt. A třeba vám takový pepřák jednou pomůže i jinde, než v temné uličce – i když samozřejmě ho v nejlepším případě nebudete nikdy potřebovat. Ale lepší ho mít a nikdy nepoužít, než ho nemít v okamžik, kdy ho potřebujete nejvíce.


Mimochodem, takhle ten LED návlek svítí :)
Pokud by video nefungovalo, odkaz na Youtube: ZDE
(zdroj hudby: bensound.com)


Tím se tedy dostávám na konec tohoto článku a k SOUTĚŽI. 


Abyste se zúčastnili, napište mi do komentářů vaše zkušenosti s touto problematikou. Bojíte se chodit pozdě domů? Bojíte se chodit bez doprovodu? Podělte se o vaše zážitky nebo třeba tipy pro ostatní ženy (a muže), jak být v bezpečí a jak se ochránit. Připojte k tomu nějaký kontakt na vás (email, instagram, blog), kam bych se vám mohla v případě výhry ozvat. Vybrán bude jeden člověk náhodným losováním, vyhodnocení proběhne 2. ledna 2022 v 10:00! 


Děkuji za přečtení a budu se těšit u dalšího článku. Mějte se krásně a buďte v bezpečí! :) L.V.

Share
Tweet
Pin
Share
9 comments


Tento druh článku jsem naposledy psala v červnu 2020 (ZDE) a protože jsem dlouho nebyla aktivní a protože jsem si tohle léto pořídila opravdu velkou kupu věcí, rozhodla jsem se, že bych vám je mohla touto cestou dnes ukázat. Na rozdíl od posledně vynechám kosmetiku (protože vše, co teď používám, by vystačilo na samostatný článek) a místo toho vám představím některé mé nové doplňky, především přívěšky, ale o tom až později!

Nyní začneme knihami...

***


Pokud občas zavítáte na stránku Knihy Dobrovský, nejspíš jste už zaznamenali jejich akci KNÍŽKODEJ, kdy si můžete koupit určitý počet knih za velice výhodnou cenu. Já tyhle akce pravidelně obhlížím, ale nikdy mě v jejich nabídce nic nezaujalo - buď šlo o naprosto jiné žánry, než které mě zajímají, nebo tam byly jen druhé nebo třetí díly z nějaké série, což je na nic, protože bych si musela koupit i předchozí díly a kdoví, jestli by mě zaujaly. Nicméně když na mě v červenci vyskočila akce 1+5 knih zdarma, okamžitě jsem začala procházet desítky, ne-li stovky titulů, které byly v nabídce... a světe div se, několik klenotů jsem tam skutečně objevila a hned si je musela pořídit. 

Seznam pořízených knih (společně s odkazy na Databázi Knih):

Hra o Trůny: Omalovánky

Panorama mytologie

Cizinka

Zákon jednoho

První život

Helikonie - Jaro

Za původní cenu by všechny tyto tituly stály něco málo přes 2 000 Kč, nicméně díky akci jsem za všech 6 knih platila jen 400 Kč, takže fakt pecka! Zatím jsem se k jejich čtení nedostala, ale nedávno jsem konečně dočetla trilogii Renegáti (recenze prvního dílu ZDE, druhého dílu ZDE), takže až se pořádně vzpamatuju z toho konce a budu připravena na další knihu, mám jich tu spoustu na výběr (a už se nemůžu dočkat).

Znáte některou z výše uvedených knih? Četli jste je a pokud ano, líbily se vám?

Dále se přesuneme k oblečení...

***

Černé tílko z New Yorkeru, 199 Kč // Bílé tričko z New Yorkeru, 109 Kč
Letní kalhoty z Pepca, 180 Kč

Trička s nějakým větším výstřihem jsem nikdy moc nenosila a už vůbec ne taková, která musím nosit bez podprsenky, to byla pro mě vždy hotová noční můra. Nicméně poslední rok se snažím otevírat novým věcem a to platí i u oblečení, takže když jsem zahlédla tohle tílko, musela jsem si ho hned vyzkoušet a následně i koupit. Kupodivu se mi hrozně líbí a i když bych v něm nemohla chodit ven každý den (je dost těsné, trochu jako korzet), jsem s ním spokojená :)

Schválně, kolik máte obyčejných bílých (nebo černých) triček? Já tak nějak zjistila, že obyč bílé triko nemám žádné, vždy je to nějaký special střih nebo obrázky a podobně (stejně u černých)... takže jsem to musela alespoň trochu napravit.

Mrzí mě, že jsem ty kalhoty nevyfotila lépe a celé, jsou dlouhé skoro ke kotníkům a jsou naprosto ideální do takového toho zvláštního počasí, kdy není ani zima, ani teplo. Jsou vzdušné a pohodlné, ale vůbec mi nevadí v nich chodit ven, nevypadají totiž jak nějaké obyčejné tepláky! Jen pomačkání je na nich dost vidět :/

***

Černé tričko z Reserved, 99 Kč

Tohle tričko pro mě našla v obchodě kámoška a jsem z něj naprosto nadšená. Ten den jsem zrovna hledala nějaké triko na párty, kam jsem měla večer jít a nechtělo se mi moc brát to černé tílko z předchozí fotky - chtěla jsem něco, v čem se mi bude trochu líp dýchat a u čeho budu moct mít podprsenku, abych se cítila víc komfortně. No, takže když kámoška vylovila ze stojanu tohle, hned jsem věděla, že to je přesně to, co jsem hledala (a navíc bylo ve slevě, takže další bod k dobru).

***

Tričko z KiKu, 139 Kč // Košile z House, 399 Kč

Pohodlných triček nikdy není dost a to přesně platí pro tohle maskáčové triko. Je hodně volné, takže si ho buď zastrkuju do kalhot nebo si udělám dole uzel, tak jak na obrázku. Ještě mi chybí psí známky a budu s tím lookem spokojená :D

Normálně bych asi neutratila 400 Kč za košili, o které ani nevím jak nebo s čím ji budu nosit, ale když jsem ji zahlédla v Housu, nemohla jsem si prostě pomoct. Jak si brzy určitě všimnete, jsem trošku posedlá zelenými a červenými věcmi (jsou to moje dvě nej barvy a když nekupuju oblečení v černé, primárně koukám právě po těchto odstínech) a žádnou zelenou košili ještě nemám, navíc to je hrozně příjemný materiál!

***

Červený rolák z New Yorkeru, 89 Kč // Zelený rolák z New Yorkeru, 349 Kč

Prvně bych chtěla říct, že já roláky nikdy nenosila - naposled jsem měla jeden na základce, ale od té doby vůbec. Bylo mi to nepříjemné a vadilo mi, že nemám "volný" krk... jenomže poslední dobou vídám roláky všude a nějak se mi ten styl začíná líbit, takže když jsem v NY zahlédla ten červený, řekla jsem si, že ho musím vyzkoušet. Kupodivu mi seděl dobře a rychle se tak stal mým oblíbeným trikem do chladnějších dnů. Navíc ta cena byla fakt pěkná :D

Co se týče toho zeleného... na účtence je napsán jako svetr, ale mě stejně přijde spíš jako rolák (nebo aspoň poloviční rolák, ten červený to má u toho krku přeci jen delší), jen z trošku teplejší látky (ale není to ani moc svetrový materiál). Vezmu si pod něj někdy maximálně nějaké tílko, ale jinak je dost obepnutý, takže to jako svetr tak či tak brát nebudu, ať už byl původní záměr jakýkoli.

***

Zelené šaty ze slevomatu, 449 Kč // Červené šaty z Lidlu, 249 Kč

Ty zelené šaty jsou koupeny přes slevomat - konkrétně od obchodu Moda62, od kterých mám už jedny červené šaty, stejný střih, jen krátké rukávy a ne 3/4 (mamka má od nich taky tyhle stejné šaty, akorát fialové a grafitové). Jsou hrozně příjemné a volné, já je ráda obzvláštňuji ještě zlatým páskem :)

Ty červené šaty naprosto miluju, jsou ze skvělého materiálu a hrozně se mi líbí, jak sedí na postavě. Zatím jsem neměla moc příležitostí si je na sebe vzít (krom minulý pátek do divadla na premiéru Pretty Woman), ale fakt je zbožňuju!

Mimochodem, už si všímáte toho trendu barev? :D

A teď je čas na doplňky...

***

Přívěšek s ochrannou runou Algiz, kolem 80 Kč

K tomuto přívěšku a vlastně i k celé fotce se váže trošku delší příběh, který by vystačil na samostatný článek, nicméně pokusím se to zkrátit: už nějaký ten rok mám doma runové kameny, ale až poslední dobou se o ně začínám trochu víc zajímat, o to jak se dají použít k věštění a co vlastně jednotlivé znaky znamenají. S kámoškou jsme velké fanynky řecké a severské mytologie a právě teď máme období, kdy si víc povídáme o té severské a o severských bozích a podobně. Z toho důvodu jsem si také z knihovny vypůjčila knihu severských legend (už se těším, až začnu číst), začala jsem se učit víc o těch runách a s kámoškou jsme si je vzájemně několikrát vyložily. To, jak moc byl výklad přesný, bylo až děsivé. Zároveň jsme se rozhodly, že začneme v Brně procházet různé ezoterické obchody a právě tehdy jsme objevily obchůdek Vílí doupátko na Václavské. Sotva jsem viděla, že tam mají přívěšky se všema runama, hned jsem si začala vybírat a nakonec jsem zvolila Algiz.

Algiz je v překladu "ochrana" a značí ochranu fyzickou i psychickou. Svému nositeli má přinést odvahu, houževnatost, sílu, harmonii a chránit před vším zlem. Právě tuhle runu jsem si nakreslila na čelo, když jsem šla před dvěma lety na halloweenskou párty za elfku, takže ji beru už jako takovou "svou" poznávací runu. Pravda, zvažovala jsem ještě runu Ansuz, která vypadá jako takové zkosené F (nebo jednička co má dvě čárky místo jedné) - kromě toho, že je to Odinova runa, tak taky pomáhá svému nositeli se schopností komunikace (což bych sakra potřebovala), ale nakonec jsem se rozhodla, že raději zůstanu u té ochrany. Třeba mě to ochrání před tím, abych se neztrapnila, když mi ta komunikace s někým moc nepůjde :)

***

Zlatá čelenka z Pepca, kolem 50 Kč // Přívěšek z NOVAline, 15 Kč 

Vím, že z té fotky nejde ta čelenka moc vidět, ale jde o klasickou čelenku s takovými lístky. Abych byla upřímná, jako čelenku jsem ji ale zatím moc nevyužívala, místo toho mě celkem baví ji nosit na čele, skoro jako takový diadém. Obdržela jsem díky tomu už pár zvláštních pohledů, ale nevím, mě se to hrozně líbí a cítím se trochu jako Loki (nebo vlastně spíš Sylvi z Lokiho seriálu).

Příběh tohohle přívěšku je celkem vtipný, protože zjevně nebyl původně zamýšlen jako klasický přívěšek. Když jsem ho zahlédla v obchodě, kam jsme se s mamkou vypravily, byl na takovém kovovém kroužku, něco jako náramek, ale hrozně malý, na ruku by se nevešel. Já jsem to moc neřešila a když jsem s ním přišla domů, tak jsem ho z toho kroužku sundala a dala si ho na šňůrku, abych ho mohla nosit kolem krku. Pořád mě ale zajímalo, proč tam ten kroužek vlastně byl, takže jsem si to vyhledala na webových stránkách NOVAline... no a zjistila jsem, že se ve skutečnosti jedná o dárkový přívěšek na láhev vína, kde se má nasadit na hrdlo lahve, právě tím kroužkem :D Kdyby někoho zajímalo, jak přesně to mělo vypadat, tak tady: ODKAZ. Ale tak či tak to neřeším, jako přívěšek to je super a samozřejmě býk, protože to je mé znamení :)

***

Elfí uši od @_handmade_by_kristi_

Tohle je jen takový dodatek, protože se ve skutečnosti jedná o dárek od kámošky. Ta ho objednala od jedné úžasné holčiny z Instagramu, která vyrábí různé šperky, koruny a podobně. Tímhle dárkem jsem byla naprosto nadšená, protože já jsem prostě taková elfka, je to moje nejoblíbenější fantasy rasa a na první pohled jsem se do těch uší zamilovala!

A jen tak mimochodem, přiložená kresba je také od zmíněné kámošky (kreslí spíš surrealimus, ale poslední dobou dělá i portréty - určitě ji navštivte na jejím Instagramu) a jak si někteří z vás možná už všimli, mimo jiné mi namalovala stejný makeup, jaký jsem měla na onu halloweenskou párty, o které jsem si zmiňovala před několika odstavci (právě tam vidíte tu runu Algiz)!

Každopádně to je již vše od dnešního haulu, díky moc za pozornost ♥

***

Co se vám líbilo nejvíce? A co se týče oblečení, máte nějaké specifické barvy které nejraději kupujete nebo se řídíte spíš střihem a barva pro vás není až tak důležitá? Moc ráda si přečtu vaše názory a budu se na vás těšit zase příště :) Krásný zbytek dne! L.V.
Share
Tweet
Pin
Share
13 comments

Abych byla upřímná, poezie mě nikdy moc nebrala - vždy jsem preferovala prózu a to se nejspíš nikdy nezmění. Vybavuju si jen tři české básničky, které jsem v životě vyplodila, z čehož jedna byla napsána jako takové proroctví do jedné fantasy povídky, takže ta se ani nedá moc počítat. Až během posledních 2 let jsem se k poezii částečně vrátila, akorát ne v češtině, ale v angličtině - tam mám momentálně na kontě 7 básní, některé lepší, některé horší. Není to nic, co bych psala extra často, jen když přijde inspirace nebo se potřebuju z něčeho vypsat. Ovšem když přišel nápad na tuto konkrétní báseň, hned jsem věděla, že v češtině vyzní mnohem lépe (a díky tomu ji mohu alespoň teď přidat).

Báseň je inspirována osobními zkušenostmi (tak jak to už většinou bývá), ovšem trochu jsem ji přetvořila tak, aby seděla na mnohem širší okruh situací a pro mé vlastní potřeby seděla spíše metaforicky. Nebudu se zde rozepisovat o důvodu, proč jsem se ji rozhodla napsat ani o mých specifických zkušenostech, místo toho budu jen doufat, že k někomu promluví tak, jako promlouvá ke mně, a že v ní třeba pozná i své vlastní trápení - ať již současné nebo minulé - i kdyby jen v přeneseném slova smyslu.

Pokud vás zajímají některé z mých anglických básní, jsou k dispozici na mém Wattpadu: ZDE.

***

Líbí se vám báseň? Jaký ve vás vzbouzí pocit? Zažili jste někdy něco, co vám tato báseň připomíná?

Share
Tweet
Pin
Share
7 comments

 

Zdravím všechny! 

Je to už dlouhá doba, co jsem se neozvala a tak mě napadlo, že bych mohla sepsat aktualizaci, která se týká recenzí na knihy, seriály a filmy, kterým jsem se zde doposud věnovala.

Je to pár měsíců, co jsme si s kámoškou založily blog KULTURNÍČEK, který (jak již název napovídá) je jakousi směsicí kultury a deníčku. Za tu krátkou dobu, co blog funguje, tam kámoška postupně zveřejňovala sbírku svých básní, zatímco já se primárně soustředila na recenze. A na recenze se tam budu soustředit i nadále.

Od této doby budu na tento blog zveřejňovat především osobní tvorbu, např. ohledně mého rozepsaného románu, mé kresby, fotky, dále ale i zážitky, fashion, o kosmetice a podobně.

Dodatek: neříkám, že zde již nikdy žádnou recenzi nezveřejním! Všechny dosud publikované recenze zde nechávám a vytvořila jsem pro vás rozcestníky (přes horní lištu), kde se můžete dostat ke VŠEM MÝM RECENZÍM, ať už jsou zveřejněny na tomto blogu nebo na Kulturníčku. S každým novým článkem je budu aktualizovat, takže vám nikdy nic neuteče :)

Díky za přečtení a budu se na vás těšit v dalším článku, ať již zde nebo na druhém blogu.

Mějte se krásně!

Share
Tweet
Pin
Share
5 comments
Newer Posts
Older Posts

O mně

O mně
25 y. o. | Kreativní duše z Brna, která má velké sny a na všechno málo času. | Pokud máte zájem o spolupráci, pište na lucy-villain@centrum.cz

Follow me on Instagram

  • (osobní)
  • (kreslení)
  • (focení)

Translate

Štítky

  • blog
  • fashion
  • filmy a seriály
  • fotografování
  • Grafika
  • knihy
  • kosmetika
  • kresby
  • poezie
  • próza
  • recenze
  • recepty
  • spolupráce
  • testování produktů
  • videohry
  • zážitky

Oblíbené příspěvky

  • TRENÝRKÁRNA.CZ | Testování produktů
  • BENU.CZ | Testování produktů
  • Je elektrický kartáček lepší než klasika? | NAZUBY.CZ

Pravidelní čtenáři

Archiv

  • ►  2024 (6)
    • září 2024 (1)
    • srpna 2024 (1)
    • června 2024 (2)
    • dubna 2024 (2)
  • ►  2022 (30)
    • listopadu 2022 (1)
    • října 2022 (2)
    • září 2022 (2)
    • srpna 2022 (5)
    • července 2022 (3)
    • června 2022 (4)
    • května 2022 (3)
    • dubna 2022 (3)
    • března 2022 (2)
    • února 2022 (2)
    • ledna 2022 (3)
  • ▼  2021 (4)
    • prosince 2021 (1)
    • září 2021 (1)
    • srpna 2021 (1)
    • července 2021 (1)
  • ►  2020 (23)
    • října 2020 (1)
    • září 2020 (2)
    • srpna 2020 (3)
    • července 2020 (3)
    • června 2020 (3)
    • května 2020 (4)
    • března 2020 (7)

Created with by ThemeXpose