Někteří si možná vzpomínají na mou recenzi zfilmované verze (odkaz ZDE), kterou jsem publikovala na začátku května. Hrozně jsem se od té doby těšila, až si budu moct první díl trilogie přečíst, a tak když jsem si před pár týdny všimla, že ho mají u nás v knihovně, neváhala jsem a musela jsem si pro něj zajít. Sice mě trošku zarazilo, proč jsem knihu našla v sekci pro dospělé, místo YA sekce, ale dobrá - mimochodem to nechápu ani teď, není tam jediná scéna, která by měla být pro mladistvé nevhodná. Ale to je spíše zmatená poznámka k naší knihovně, s recenzí to nesouvisí :D

Abych to ale tedy uvedla, příběh začíná z pohledu "A"; člověka, který se každý den probouzí v těle někoho jiného. Nikdy se neprobudí dvakrát ve stejném těle. Vždy je to někdo, kdo je mu věkově blízko (16 let) a kdo bydlí maximálně několik hodin cesty dál. Snaží se do životů lidí, které na jeden den ovládne, nevměšovat, neupozorňovat na sebe... všechno se ovšem změní, když se zamiluje do Rhiannon.

Jedná se o velmi nevšední koncept a nejspíš i kvůli tomu se mi příběh tolik líbil. Jinak romance moc nečtu a když už, musí tam být na pozadí ještě nějaká další linka. Den co den je ozvláštněn právě tím, že A nikdy neví, v kom se další den objeví - ta nejistota, poznávání nových lidí a jejich životů, to má v sobě určité kouzlo. Ovšem stále je 95% knihy soustředěno na to, jak A chce s Rhiannon být, ale jak je to vlastně až moc složité (z očividných důvodů). Na jednu stranu se mi líbí, jak se Rhiannon během příběhu chová - je to hrozně realistické. Na druhou stranu mi přijde, že hrozně přeskakuje mezi názory a nedokáže se rozhodnout... ale nejsem si úplně jistá, jestli jí to můžu mít za zlé. Vzhledem k situaci se to dá pochopit.

Jak A, tak Rhiannon, jsou velmi zajímavé postavy a líbí se mi, jaké nabízí pohledy na svět. Sama jsem si i ke konci oblíbila Nathana, což jsem vůbec nečekala (vyjádřím se k tomu v sekci spoilerů). Jinak mě žádná postava moc nezaujala, ale vzhledem k tomu, že je tento díl z pohledu A, se tam víceméně nikdo krom těchto tří už znovu neukazoval (krom Justina, ale k tomu se radši nevyjadřuju). Celkem by mě zajímalo, jak je to s blízkými Rhiannon - nepochybně bych se o tom dočetla ve druhém díle, který je vlastně dějově úplně stejný jako první, jen z jejího pohledu. Momentálně se spíše přikláním k tomu dvojku přeskočit a rovnou se vrhnout na trojku, abych se dozvěděla, jak to dopadlo... a ke dvojce se vrátit později, až si děj jedničky budu trochu méně pamatovat. Četla jsem, že spousta scén je tam stejných, i když zase nabízí nový úhel pohledu na věc... ale právě kvůli té podobnosti ho spousta lidí hodnotí hůře (proto bych raději počkala).

Jeden problém, který jsem s knihou měla, souvisí s českým překladem. A jakožto aspirující překladatelka bohužel na to taky nemám úplně řešení; tohle je prostě výhoda angličtiny, kde se to řešit nemusí. Hlavní protagonista nemá žádné pohlaví. Celý život žije jak v tělech dívek, tak chlapců. Někdy se cítí tak, někdy jinak. Příběh je vyprávěn v ich-formě, takže to většinou problém není, ovšem když občas vzpomíná na minulost, je tam použit mužský rod... což je teoreticky špatně. Mé původní řešení bylo, aby se rod v minulém čase měnil podle toho, jestli je v těle dívky nebo chlapce, ale to by bylo nejspíše ještě víc matoucí. Takže okolo půlky knížky jsem se s tím už prostě smířila a neřešila jsem to... jak říkám, výhoda angličtiny v tomhle :D

!! spoilery !!
Nebudu se tu nějak extra rozepisovat, ale potřebuju zmínit scény, díky kterým jsem si oblíbila Nathana (a u kterých mě mrzí, že nebyly ve filmu). Nathan - kluk, který věřil, že byl posednut ďáblem, když si vzpomenul na den, jak ho A ovládal. První takovou scénou bylo, když A potkal Nathana ve škole. Když s ním mluvil ústy Nathanova kamaráda. Tehdy mi ho bylo poprvé líto. Pak přišly emaily, které si A s Nathanem vyměňovali a nakonec jejich setkání. Setkání, při kterém A všechno Nathanovi odhaluje - kým je, co dokáže. Samozřejmě v následující scéně mě Nathan trochu naštval, když všechno vyžvanil Pooleovi, ale ve finále se tak alespoň A dozvěděl, že není sám. A když zavolal o pomoc, Nathan mu pomohl. A prostě tohle je něco, co bych hrozně ráda ve filmu viděla... tam jsme se nikdy nedozvěděli, jestli je A s touto "schopností" sám nebo ne. Každopádně bylo hrozně super to číst, protože to bylo něco nového, jiného. A oproti celému zbytku knihy to byla najednou nějaká pořádnější "akce".

!! konec spoilerů !!