Frame-Up: Zločiny podle komiksu (v originále The Golden Arrow Series: The Frame-Up) je detektivní román s prvky romantiky, který vypráví o milovnici komiksů s fialovými vlasy, o pohledném, leč ve-světě-popkultury-neznalém detektivovi z protidrogového oddělení a o zločinech tajemného samozvance v srdci Los Angeles. MG pracuje pro společnost Genius Comics jako autorka komiksů, ve volném čase navrhuje kostýmy a sjíždí sci-fi filmy, zkrátka si žije ve svém vlastním světě, do kterého nevpustí jen tak nějakého "mudlu". Komiksy přímo žije, a tak když se setkává s detektivem Matteem Kildairem a ten jí řekne o samozvaném strážci, který si hraje na jejího oblíbeného komiksového hrdinu, to by v tom byl čert, aby si nechala takovou příležitost ujít. 

Začne policii pomáhat jako poradce, ale vyšetřování není snadné - každá otázka totiž vede jen k dalším otázkám. Kdo je tenhle Golden Arrow a jaká je jeho spojitost s Genius Comics? Co značí obrázek Bílého Králíka, který zanechává na místech činů? Dá se policii vůbec věřit nebo mají ve svém středu zrádce? A snad nejdůležitější otázka: proč má detektiv Kildaire tak krásné oči...?

Příběh je psaný ich-formou z pohledu MG a v přítomném čase, na což jsem si kupodivu rychle zvykla - a to říkám jako někdo, kdo silně preferuje er-formu, ich-formě se vyhýbá a kdo přítomný čas naprosto nesnáší. Tady se to ale hodilo a ani mě nenapadlo kvůli tomu knihu odkládat. Pravda, kdykoli jsem ji otevřela, měla jsem problém se do ní začíst, ale když jsem se přenesla přes těch prvních několik stran a opět se ponořila do příběhu, nechtělo se mi už knihu odkládat.

Po dějové stránce mě kniha chytila a už nepustila. Krimi jsem nikdy nečetla, takže nemám žádná porovnání, ale za mě jako úplného nováčka v žánru byly detektivní části napsány velmi dobře, celou dobu jsem byla napjatá až se konečně dozvíme, kdo je ten Golden Arrow (což se bohužel v tomto dílu neodhalilo) a jak je to vlastně s tím dvojitým agentem u policie. Na to jsem odpověď dostala, čekala jsem to tak z půlky, ono co se týče těchto zvratů a odhalování identit, je to hrozně těžké, protože vy máte nějaké podezřelé, ale pak ty samé lidi začne podezřívat i hlavní hrdinka (která tam podezřívá dřív nebo později snad všechny), takže vy si přestanete být jistí, jestli to je fakt ten nebo ten, protože... většinou se ukáže, že to je někdo, koho hlavní hrdina vůbec nepodezříval, že? Jenomže když podezřívá všechny, koho máte podezřívat vy...? Tak či tak tam jsou všechny zvraty hrozně dobře podloženy, kdykoli jsem se dozvěděla nějaký "plot twist", dávalo to 100% smysl, protože se tam o tom mluvilo už dříve.

Co se týče romantické linky, MG a Mattea jsem dost shipovala, líbilo se mi tempo jejich sbližování, jejich "vztah" mi přišel velmi realistický, vyvíjel se přirozeně a neměla jsem pocit, že by autorka něco uspěchala. Naopak ani nešlo o extrémní slowburn, který by se táhl přes tři knížky, než se konečně něco stane nebo než si konečně někdo přizná, že něco cítí (viz. série Renegáti).

V příběhu mi vadila jen jedna věc, respektive dvě, a obě souvisely s postavou MG. Na začátku se mi moc nelíbilo, že se chová jako hrozný pokrytec - na jednu stranu si stěžuje, jak ji všichni kolem vždy soudili za její zájmy a vzhled, ale ve finále pak přesně takhle soudí Mattea za to, že není takový blázen do popkultury jako ona, že pije bylinkový čaj a řídí nudné auto a nevím co. Postupně se z toho ale dostane a na konci sama přiznává, že měla předsudky, přes které se musela dostat, za což jsem dost ráda. Druhá věc, která mi u ní vadila, je to jak moc se pletla do vyšetřování policie, neustále se vystavovala nebezpečí, aniž by Matteovi cokoli řekla... to mě hrozně frustrovalo. Taky mě štve, že se mu s určitými věcmi nesvěřila dříve, i když její důvody chápu.

Vlastně ještě jedna věc: mrzí mě, že přátelé/kolegové MG nedostali větší prostor, přijde mi že doteď o většině z nich nic moc nevím a hlavně když jsem se ke knížce vracela po delší době bez čtení, měla jsem problém s jejich jmény. Jasně, Lawrence si pamatuju, ale pak tam byl ten její spolubydlící a dva kolegové z práce, kteří tam pořád byli zmiňováni... a vidíte, ani si už nemůžu vybavit, jak se sakra jmenovali. A vždy když bylo někde zmíněno jedno jméno, nepamatovala jsem si, který z těch tří to je, protože tam prostě tolik nebyli - nebo možná neměli dostatečně jiné povahy, abych je od sebe rozlišila. Tohle se snad ale změní v pokračování.

Nakonec zmíním, že kniha je doslova napakovaná různými hláškami a narážkami na moderní popkulturu, filmy, seriály, knihy, komiksy a kdoví co všechno dalšího. Ani já nejsem takový expert, abych to všechno znala, ale kdykoli tam zmínili něco, co znám (Pán Prstenů, Star Wars, Princezna Nevěsta, Marvel, apod.), byla jsem v sedmém nebi. Občas to bylo fakt vtipné, ale občas bych těch narážek už ubrala. Bylo toho hodně, ale zase život fanouška no, co na to říct, rozumím tomu.

HODNOCENÍ
6.5/10